Myšlenky vodiče aneb cesta do hlubin běžce vodiče

Někdy praporek nevidíte, poněvadž ho nahrazuje třeba jen rozlišovací dres s uvedeným časem doběhu, ale i tak jsou nepřehlédnutelní. Jednou jsem dokonce slyšel takové hezké přirovnání … to jsou ti, kteří nám pomáhají plnit naše tajná běžecká přání.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Jsou to běžci mnoha jmen

Ano, jsou to běžci vodiči, hlídači času (prý si někteří běžci podle nich hlídají čas), hlídací psi, pacemakeři, tempomakeři, tempomachři, udavači tempa, tak všelijak je nazývají ti, kteří právě na závodech nejvíce využívají jejich služeb.

Tito „vodiči“ jsou v dnešní době žádaným „zbožím“ a žádný významný závod se bez nich prakticky neobejde. Svoji funkci mají již na závodech od 5 kilometrů až po maratonskou trať. Víte ale, co všechno musí při závodech plnit a jak vůbec těžká a odpovědná je jejich „práce“ při samotném běhu? A co se naopak běžci či běžkyni vodiči honí při závodě hlavou? Pokusím se na to krátce odpovědět, poněvadž touto činností se zabývám již čtvrtým rokem a nějakou tu zkušenost mám, i když i zde platí, že každým závodem se stále učím a učím.

Jsou to běžci mnoha povolání

V jedné starší písničce se zpívá, „řidič, ten tvrdý chleba má“. S trochou nadsázky se dá říci, že i běžecký vodič je na tom podobně. Nejenže musí být výborný běžec, musí umět v průběhu závodu poradit, povzbudit, motivovat, přidat vlídné slovo, pofoukat bolístku, naplánovat taktiku, občas probouzet i schlíplé diváky a hlavně musí doběhnout na čas, který má označen na svém praporku. To totiž bývá hlavním smyslem jeho práce.

Takže když to převedu do řeči profesí, tak vodič musí být běžec, trenér, psycholog, lékař, hodinář (aby doběhl přesně na vteřinku), vypravěč, roztleskávač, podavač vody a houbiček a co já vím, co ještě. Prostě vodič mnoho povolání má, takový Ferda Mravenec mezi běžci.

Mezi nejlepší vodiče patří i ženy

A pozor! Vodiče nedělají jen muži, ale je mezi nimi i spousta žen. A že by byly méně výkonné než muži? Tak to rozhodně ne, spíše naopak. Mnohdy se dokáží lépe vcítit do pozice samotného běžce a dobrou radou či správným povzbuzením plní svoji činnost přímo výtečně. Navíc díky velmi dobře vyvinuté vnímací schopnosti, dokáží pak lehce postřehnout i maličkosti, které některým závodníkům umí závod znepříjemnit a včasnou reakcí tyto drobnosti zažehnat. Takže ženský element mezi vodiči je na místě a nemělo by se na to zapomínat.

Jak probíhá závod v hlavě „vodiče“

Už při příchodu na start se vyrojí první myšlenka, doběhneme vůbec v požadovaném čase? Kolik lidí se k nám přihlásí a bude chtít s námi doběhnout? Těch otázek by se našlo plno, tak raději to necháme osudu a samotnému závodu. Jsme profíci a zvládneme to.

Ještě než odstartujeme, tak odpovídáme na otázky typu, kde budete stát, jak rozložíte tempo, zrychlíte na konci, co občerstvovačky … To už je taková rutina a neomrzí.

Startovní výstřel vymazal všechny tyto otázky a už od prvních minut se zakousneme do závodu a postupně začínáme střídat jedno povolání za druhým. Přidáváme i spoustu humoru, ať už známými fórky nebo vymýšlením nových neotřelých vtípků. Udržujeme dobrou náladu, protože to je to hlavní, co ti kolem nás potřebují. Běhání je radost a my jim to přece kazit nebudeme, že ne?

Poslední kilometry jsou pro nás nejdůležitější fází závodu

Poslední kilometry jsme velmi pozitivní a snažíme se probudit hlavně diváky, kteří sice zatleskali těm nejlepším, ale na ty „hlavní hrdiny“, které vedeme právě my, se jim jaksi nedostává síly. Jenže naší včasnou reakcí najdou ty poslední zbytky, začnou zběsile fandit a díky tomu naši „svěřenci“ míří odhodlaně a sebevědomě k cíli.

Cílová rovinka. Posíláme spoustu běžců na zteč, aby ještě vylepšili to, co si sami začali. I my jsme občas unaveni, ale ta radost, co jsme udělali mnoha neznámým lidem, tu únavu překoná. Ano, přijde i poděkování, objetí, slzy dojetí, společné foto či selfie a hlavně úsměvy a úleva, že už to mají zdárně za sebou.

Medaile na krku, banán v puse, v ruce kelímek ionťáku … I pro nás závod končí stejně jako pro množství ostatních běžců. Jedno ale máme navíc. Hřeje nás pocit, že vše proběhlo tak, jak mělo a radost z toho, že jsme učinili šťastnými mnoho jiných. Pro mne pocit k nezaplacení, a proto vodiče dělám a ještě dlouho budu. A zároveň přemýšlím, který nejbližší závod zase vodím. Prostě rutina.

BĚŽECKÁ ETIKETA VODIČE

I mezi námi vodiči jsou dodržována určitá pravidla, která v konečném důsledku tvoří jakýsi seznam s názvem BĚŽECKÁ ETIKETA VODIČE.

1. Vodič musí být zdatný a zkušený běžec.
2. Vodič musí umět výborně komunikovat s ostatními běžci.
3. Vodič musí umět poradit s taktikou i psychikou.
4. Vodič dodržuje, a nabádá dodržovat, zásady fair play.
5. Vodič se nepovyšuje nad ostatní, respektuje všechny běžce bez rozdílu.
6. Vodič musí být příjemně naladěn, usmívat se a rozdávat radost.
7. Vodič nesmí s ostatními běžci závodit.
8. Vodič musí umět držet rovnoměrné tempo po celý závod.
9. Vodič je pro mnohé běžce vzorem a tomu musí odpovídat jeho chování.
10. Vodič je také jen člověk a občas ho mohou postihnout problémy ostatních běžců.

Těchto deset základních pravidel zná každý vodič zpaměti a porušení byť jen jednoho z nich, ho může stát přízeň svých běžců. Bez toho je poté zcela ztracen, a těžko bude znovu usilovat o ztracenou důvěru.

Věřte svému vodiči, protože on vám pomůže splnit si vámi stanovené cíle a bude z toho mít stejnou, ne-li větší radost než vy sami. Vodičství je určitý druh běžeckého poslání a nemůže ho vykonávat každý. Proto nás pravých, poctivých a nefalšovaných vodičů je málo a své „práce“ si vážíme a vykonáváme ji nejen podle daných zásad, ale vždy přidáme i něco navíc. Takže vzhůru na závod, vyhledejte svého vodiče, doběhněte s ním do cíle a věřte, že se budete celý závod bavit a v cíli se radovat třeba ze svého osobáku. My vodiči se na vás pokaždé moc těšíme.