Ve vrchařském běžeckém sportu se v poslední době děje velmi zásadní a pozitivní změna. Utvořil se koncept mezinárodních šampionátů, který si po mistrovství Evropy na La Palmě osvojili také Thajci pro právě proběhlé Mistrovství světa. Navíc se s ním počítá i pro světový pohár v Innsbrucku v roce 2023!
Jednotný vrchařský šampionát sestává ze tří soutěžních dní. První den se běží klasika – závod do vrchu, druhý den patří dlouhým tratím: horskému trailu (40 km) a ultratrailu (80 km). Poslední den se běží závod nahoru/dolu. Domluva a spokojenost trailového světa nad nastavenou koncepcí je prvním krokem k vysněnému cíli: dostat horský běh na olympijské hry. O tom, že je koncept obecně kladně přijímán, svědčí i rekordní počet atletů přihlášených na šampionát, stejně jako rekordní počet zemí z celého světa, často ve velmi početných výpravách. A jak k tomu uvedla Bára Macurová: „Celkově si myslím, že je to pak více pestré a každý den je co sledovat. Je super, že každý si může vlastně vybrat opravdu závod, který mu lépe sedí.“
Jak dopadli Češi v Thajsku?
Všechny závody se běžely ve velmi horkém a vlhkém počasí, což bylo pro všechny dost náročné. Čeští závodníci podali celkově velmi dobré výkony ve všech disciplínách a získali cenné zkušenosti. Běh velmi náročným terénem za extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu lépe zvládli ti, kteří se krom výkonu precizně připravili na doplňování tekutin a energie, o to zásadnější roli než kdy jindy hrál kvalitní support na trati.
Prvním závodem byl běh do vrchu dlouhý 8,5 km s převýšením 1 050 m. Obhájce bronzu z Argentiny Marek Chrascina si doběhl pro 9. příčku, Jáchym Kovář 19. a Viktor Šinágl 25. V ženách skončila nejlépe Tereza Hrochová také na 9. příčce, následovala Pavla Schorná Matyášová 18., Hana Švestková Stružková 24. a na 27. místě Gabriela Veigertová. Jak muži tak ženy skončili na 6. příčce v pořadí týmů.
Závod nahoru/dolu vypadal velmi slibně, zde byli jak muži tak ženy velmi blízko týmové medaili. Jáchym Kovář doběhl na 10., hned za ním Marek Chrascina 11., Viktor Šinágl 22. V závodu žen z českého týmu opět doběhla první Tereza Hrochová na 11. místě, následovala Pavla Schorná Matyášová na 17. místě, Gabriela Veigertová skončila na 36. a Hana Švestková Stružková na 38. pozici. Nelze nezmínit zdravotní problémy Hanky na cílové čáře a velmi fair přístup a pomoc právě od Gabriely a norské běžkyně Anity Lilleskare, které Hance pomohly. I zde byly ženy velmi blízko týmovému bronzu.
Stříbro pro Macurovou
Nejúspěšnější jsme byli v sobotním horském trailu, kde Barbora Macurová svým konstantním výkonem postupně předbíhala jednu soupeřku za druhou, až nakonec skončila na 2. místě. Od vítězné Rumunky Denisy Dragomir dostala jen necelé 2 minuty. Barbora Jíšová doběhla 23., Lucie Šaclová 39. Muži měli závod rozběhnutý na týmovou medaili. K té nám nakonec chybělo jen kousek štěstí, když vedoucího Matěje Zimu postihl nepříjemný pád, ze kterého se na trať vrátil s obtížemi. Nejlépe nakonec doběhl Tomáš Křivohlávek 24., Vít Pavlišta 27. a Matěj Zima 29. Na dlouhém trailu jsme nakonec zástupce neměli, Marcela Vašínová z důvodu zranění na start nenastoupila.
Jak svůj závod Bára viděla?
Stříbrnou Báru Macurovou jsme pro vás trochu vyzpovídali.
Barčo, velká gratulace ještě jednou. Jak ses na šampionát připravovala, předpokládám, že to pro Tebe byl vrchol sezóny, ke kterému jsi směřovala trénink?
No abych pravdu řekla, to, že na MS pojedu, jsem se dozvěděla 3 týdny před samotným odjezdem. Adélka Vetchá totiž onemocněla a já jsem byla jako první náhradnice. Zrovna jsem ale byla v Rakousku na soustředění s kluky, kteří se na MS připravovali. A tak jsme s trenérem upravili tréninky, abych byla připravená! Určitě tedy nemůžu říct, že to pro mě byl vrchol sezóny, jelikož jsem vůbec nevěděla, že tam pojedu.
Věřila sis před startem na takové umístění? Jaká jsi měla od závodu očekávání?
Jediné mé očekávání, možná spíše přání bylo, aby to nedopadlo jako na mistrovství Evropy, kdy mi všichni na začátku utekli, a celý závod jsem pak běžela sama. To pro mě bylo hodně psychicky náročné, protože jsem se prostě cítila, jako bych zklamala… Na takové umístění jsem si nevěřila ani náhodou, říkala jsem si, že by bylo fajn doběhnout do top 20.
Jaký byl průběh závodu, byla jsi od začátku mezi nejlepšími, nebo ses na čelo dostávala postupně?
Upřímně jsem vůbec neměla ponětí, kolik holek je přesně přede mnou. Snažila jsem se celou dobu držet nějaké stabilní tempo se dvěma Španělkami a ještě jednou Američankou kolem 6.-8. místa. Na prvním kopci mi holky utekly, ale podařilo se mi je dohnat při prvním seběhu, a pak jsem s nimi držela tempo v druhém náročném stoupání, kde se mi už šlo/běželo mnohem lépe. Při závěru druhého stoupání na mě David řval, že Španělky přede mnou jsou 3. a 4., tím pádem jsem věděla, že jsem pátá. To mě celkem nakoplo a v kopci jsem jednu z nich předběhla. Na další občerstvovačce mi kluci řekli, že jsem minutu od medaile. V tu chvíli jsem si prostě řekla, že zkusím běžet dolů co nejrychleji, což se povedlo, a tak jsem v seběhu získala solidní náskok a dostala jsem se na 2. místo. Upřímně jsem nedoufala, že to udržím, protože pak přišel ještě jeden závěrečný prďák, kde jsem měla celkem krizi, ale tím seběhem jsem získala celkem dobrý náskok. Stejně jsem ale celou dobu čekala, že mě tam zase předběhnou.
Jak se Ti závodilo na jiném kontinentě? Byl to Tvůj první závod mimo Evropu a čím byl specifický?Podnebí v Thajsku je opravdu specifické a prostě je tam horko jako cyp 😊 Bylo to náročné, ale tím, že jsme startovali v 7:30, se to ještě dalo zvládnout…. Specifický byl závod určitě tou faunou a flórou, která byla kolem. Byl to takový pustý prales, ale zároveň se mi tom hodně dobře běželo. Já mám ráda terén, ale musí být běhavý. Když je to až příliš moc technické a nemůžu ani pomalu cupitat, fakt mě to nebaví. A tohle bylo běhavé a v kopcích, takže mi to dost vyhovovalo… Ale prostě to horko příjemné nebylo, i když to snáším celkem dobře, určitě bych ocenila o 10 stupňů méně.
Jak bys obecně popsala atmosféru v týmu?
Atmosféra týmu nebyla špatná, i když někdy mi přišlo to přišlo takové neosobní. A upřímně mi někdy vadilo nebo spíš zamrzelo, když měl někdo narážku např. na mou postavu. Přišlo mi to zbytečné a mně osobně to pak narušovalo celkovou atmosféru. Jinak byla určitě atmosféra super, užila jsem si to i tak moc a prostě vše zlé je k něčemu dobré, takže určitě hodnotím vše kladně.
Jaké máš plány na další sezónu?
Svým umístěním jsem si nejspíše zajistila nominaci na další MS, které se bude konat v červnu v rakouském Innsbrucku. Určitě střihnu zase nějakou silnici – 10 km, půlmaraton, maraton? Ještě nevím, co přesně, nemáme ještě s trenérem plán. Každopádně ale mám v plánu zase MS ve skyrunningu, protože to je láska!!!
Barčo, moc děkujeme a přejeme Tobě i celému týmu pevné zdraví do další úspěšné sezóny!
Připravili: David Švestka, Kateřina Matrasová
Foto: David Švestka
