Všestranný běžec, který je úspěšný v krosech stejně jako na vrchařských závodech, na silnici i v horských bězích. Letos se mu obzvlášť dařilo – poprvé se nominoval na MS v horských bězích, potřetí za sebou zvítězil na Velké kunratické a z nedávného domácího šampionátu v krosu si veze bronzovou medaili.
Michale, moc gratuluju ke třetímu místu z MČR v krosu. Jak jsi s výsledkem spokojený a jak závod pro Tebe probíhal? Věřil sis před startem na medailové umístění?
Děkuju, třetí místo mě určitě potěšilo, i když jsem před startem doufal, že bych mohl být ve hře o ještě lepší umístění. Chybka nastala po 2,5 km, kdy jsem nezareagoval na zrychlení Jáchyma Kováře, který se odtrhl ještě s Patrikem Vebrem, a už se mi nepovedlo je seběhnout. Od téhle chvíle jsem běžel sám a cítil jsem, že nejsem schopný držet tempo. Za mnou se navíc vytvořila skupinka asi 4-5 silných běžců, kteří naopak stahovali mě. Nejlépe z nich na tom byl Matěj Zima, který mě předběhl, a pomohl mi tak v posledních 2 km, takže se na nás nedotáhl už nikdo další. Nakonec se mi povedlo zrychlit v závěru a uhájit díky tomu třetí místo. Když tedy vezmu v potaz celkový průběh závodu, jsem spokojený.
Dva týdny předtím jsi zvítězil na Velké kunratické, jak jsi byl spokojený tam a co pro Tebe tento tradiční závod znamená?
Celkově to byl pro mě už 20. start na VK, když se započítají i mládežnické kategorie, a 11. přes Hrádek, takže je to nedílná součást podzimní sezony. Od juniorů, kdy jsem hlavní trať běžel poprvé, jsem doufal, že bych jednou mohl vyhrát, ale dlouho se mi to nevedlo, vždy se našel někdo lepší a sbíral jsem při nejlepším „jen“ druhá místa. V roce 2020 jsem vynechal kvůli operaci paty, ale hned další rok se mi povedlo vyhrát a stejně tak v loňském roce i letos, takže je to pro mě takový malý zázrak.
Letos jsi také poprvé reprezentoval ČR na mistrovství světa v rakouském Innsbrucku. Jaká to pro Tebe byla zkušenost? Jak jsi byl spokojený se závodem a jaká byla atmosféra celého šampionátu?
Zkušenost to byla určitě dobrá a na parádní atmosféře se prokázalo, že Innsbruck je sportovní město. Trošku mě zklamala organizace na místě, kde některé věci nebyly úplně ideální nebo nefungovaly vůbec, jako třeba garantovaná doprava závodníků a doprovodu z místa ubytování na start. Na druhou stranu hezky fungovala komunikace a program pro fanoušky i online streamy ze závodů.
Jak jsi celkově spokojený s letošní sezonou a jakého výkonu si Ty osobně vážíš nejvíc?
Z mého pohledu to byla úspěšná sezona a je na co navazovat. Jsem rád za nominaci na MS v horských bězích v Innsbrucku i medaili z krosového mistrovství ČR. Ale asi nejlepší pocit z výkonu jsem měl ze slovenského závodu ze série Salomon GTNS, kde všechno vyšlo perfektně a krom vítězství se mi povedlo i vylepšit traťový rekord, který předtím držel Jirka Čípa.
Běháš úspěšně krátké závody, ale i horské maratony. Jaká je Tvoje nejoblíbenější distance a v čem vidíš své největší šance do budoucna?
Baví mě všechny distance a hlavně ta pestrost závodů, kdy člověk potkává různé lidi. Střídal jsem silnici, krosy, běhy po rovině i s převýšením a myslím, že se to hezky doplňuje. Největší šanci vidím v současnosti v trailových bězích okolo 20 ‑ 30 km s relativně menším převýšením, kde je hodně běžeckých, technicky nenáročných úseků. Postupně bych chtěl přidávat a zlepšovat se i v horských závodech kolem maratonské vzdálenosti.
Kdy a jak jsi s běháním začínal?
V první třídě na základní škole jsem začal chodit do atletického kroužku a vyzkoušel si hned i první závod, Mladé Běchovice. O rok později mě rodiče zapsali do přípravky na pražské Slavii, za kterou běhám dodnes. Současně s atletikou (kde jsme kromě běhu dělali i jiné disciplíny) jsem asi do 15 let hrál hlavně tenis, ale zlomené zápěstí definitivně rozhodlo, že běhání dostane přednost. Takže od těch 15 jsem se začal cíleně připravovat na závody pod vedením Jardy Odvárky, v jehož skupině jsem byl až do minulého roku.
Jak vypadá Tvoje příprava dnes, trénuješ sám, nebo spolupracuješ s trenérem, případně ve skupině?
Poslední rok běhám podle plánu Jana Pernici a alespoň na jeden trénink týdně se vždycky snažíme scházet na dráze. Občas se připojím i k jiným běžeckým skupinám, třeba Kerteamu na tempový běh. Většinu ale odběhám sám cestou do práce a z práce.
Věnuješ se dalším sportům, například přes zimu lyže pro nabírání objemů nebo v rámci regenerace?
Z dalších sportů se věnuji nejčastěji kolu, klidně i v zimě venku, nebo případně na trenažeru a občas plavání. Bohužel ne pravidelně a tak často, jak bych chtěl. Lyže mám taky rád, ale málokdy se dostanu.
Jaké máš cíle do další sezony?
Velkou výzvou a hlavním cílem pro následující rok je proklouznout do nominace na mistrovství Evropy v horských bězích, které se bude konat na přelomu května a června v Annecy. Doufám, že také slušně zaběhnu silniční půlmaraton, případně maraton.
A máš nějaký běžecký sen, závod, který bys chtěl zaběhnout?
Obecně mě lákají triatlony a jednou třeba i Ironman, a kdybych snil dál v tomhle duchu, tak Norseman. Z čistě běžeckých závodů bych si jednou rád zaběhl skyrace v Tromso nebo na Lofotách.
