Mallorca pro běžce? Ano! Nejhezčí přeběh pohoří Serra de Tramuntana

Ideální počasí na běhání na Mallorce rozhodně nehledejte v nejfrekventovanějších letních měsících. Teploty v této době dosahují až 35 stupňů Celsia, takže tehdy se doopravdy jedná spíše o plážovou destinaci. V zimních měsících – od listopadu do dubna, je ale na Mallorce velmi příjemně – teploty přes den dosahují 20 stupňů, navíc srážek je i v tomto období opravdu minimum. To je pravé počasí pro nadšené běžce. 

Skrz celé pohoří, táhnoucí se přes celé západní pobřeží Mallorcy, vede značená trasa zvaná Ruta de Pedra en Sec (GR221), na které je spoustu možností, kde se napojit a která vede těmi nejhezčími kouty ostrova. Místy si budete připadat jako v nějaké exotické zemi. 

Mallorca patří do souostroví tzv. Baleárských ostrovů (Mallorca, Menorca a několik dalších menších ostrovů). Celé souostroví pak spadá pod Španělsko. Hlavním městem ostrova je Palma de Mallorca a úředními jazyky jsou španělština a katalánština. Na západním pobřeží se táhne pohoří Serra de Tramuntana, jinak se jedná o nížinu. Mallorca je také známá jeskynním systémem a nádhernými přírodními plážemi.

Přeběh Serra de Tramuntana

Nejzajímavější část turistické trasy, která se táhne skrz celé pohoří od pobřeží k poběží (GR 221, Ruta de Pedra en Sec), vede z městečka Valldemossa, které je samo o sobě dost malebné a stojí za návštěvu, do Deià, Sólleru a až do města Lluc. Trasa je dlouhá něco málo přes 50 km s pozitivním převýšením přes 3000 metrů a spoustou možností na odbočky. Pro ty, kteří si rádi vychutnávají krajinu a nejsou super rychlíci, doporučuji, rozplánovat si trasu do dvou až tří dnů. Na trase je možné přespat na horských chatách, případně ve zmíněných městech.

Valldemossa i Sóller jsou krásná malebná městečka v údolích hor. Až budete v Sólleru, rozhlédněte se kolem. Skrz ten největší skalní masív, který uvidíte, poběžíte. Ne, nebude se jednat o ferratu. Na první pohled se to zdá skoro nemožné, ale mezi skalními masivy se šněruje kameny dlážděná cestička, která nabídne výhledy, při kterých budete mít pocit, že jste se právě ocitli ve Vietnamu či jiné exotické zemi. Jakmile dosáhnete sedla, cesta se narovná a provede vás horskou krajinou až k vodní nádrži Embassament de Cúber. Odsud máte více možností, kam pokračovat. Buď můžete běžet nejkratší cestou přímo na Puig de Massanella. Nebo si cestu trochu prodloužíte a skrz tunel (jedná se o tunel pro odtok z nádrže, podél něhož vede značená cesta, je tak dlouhý, že neuvidíte na druhý konec, proto doporučuji mít s sebou čelovku) se dostanete na horskou chatu Tossals Verds, která má restauraci a nabízí i možnost ubytování. Po cestě dál si pak nezapomeňte vyšlápnout krátkou odbočkou na stejnojmenný vrchol. Je to hezké místo, odkud budete mít výhled na nejvyšší vrcholy celého pohoří.

Puig de Massanella (1364 m n. m.) je druhý nejvyšší vrchol Mallorcy, na který se smí oficiálně vylézt. Na ten nejvyšší je vstup omezený (navíc až na vrchol vede asfaltová cesta, takže není moc o co stát). Naskytnou se vám nádherné výhledy na okolní horskou krajinu. Výstup není nijak těžký, místy lehce exponovaný, ale krátký, takže ho zvládne každý. Odsud pak vede až do městečka Lluc cesta dolů. Jedná se o dlouhý seběh krásnou krajinou olivovými háji. 

Samotné město Lluc je také zajímavé. Na kopci se do výšky tyčí klášter a současně se jedná o výchozí město pro pláž známou i díky filmu Piráti z Karibiku, Sa Calobra. Pláž je z obou stran lemována skalami a může posloužit jako výchozí bod pro další běh nebo tůru skrz soutěsku Torrent de Pareis. Jedná se o technicky poměrně náročný výstup, u kterého je navíc nutné, aby bylo období sucha (bylo v ní málo vody). Proto se vstup doporučuje doopravdy jen běžcům, kteří mají zkušenosti se skalním terénem. 

Zde popis naší trasy končí, ale rozhodně můžete pokračovat ještě dál – odsud do města Pollenca, kde se po cestě nachází ještě vrchol Puig Tomir. 

Na co nezapomenout?

Celá cesta je velmi dobře a kvalitně značená, téměř není možnost se zde ztratit. Terén je relativně přehledný, jelikož je otevřený, bez lesů. V údolích jsou obvyklé jen olivové háje. Já jsem trasu absolvovala v prosinci před Vánoci a podmínky byly i na přespání pod širákem. Určitě je ale lepší si dobře zjistit informace o počasí, pohybujete se v horách, kde se může počasí změnit z minuty na minutu, a mít s sebou dostatek zásob. Na trase jsou zmíněná města, ale některé úseky jsou náročnější technicky a i pět kilometrů je tady úctyhodná vzdálenost.

Seznam věcí, které určitě nenechte doma: 

-Mapa (v papírově formě, která se vám nevybije ani neztratí signál)
-Čelovka (pokud se chystáte absolvovat cestu tunelem)
-Hořčík a další doplňky stravy, které máte osvědčené z tréninku
-Předpověď počasí – pohybujete se v horském terénu
-Kvalitní trailové boty – cesty jsou kamenité, většinou spíše tvrdé (suché)
-Běžecké hole (některá stoupání i seběhy jsou dost náročná a pro vaše nohy to může být úleva)
-Oblečení, které dobře odvádí pot od těla, schne a zároveň vás ochrání před sluncem a větrem (na vrcholcích)

K plánování vaší cesty ve Španělsku určitě využijte Route planner. Po zvolení výchozí a cílové polohy vám nabídne možnosti vaší cesty a zajímavé tipy na místa po cestě včetně fotografií konkrétních míst! Můžete si body do cesty ukládat a máte tak jistotu, že nic neminete.