Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetBehu.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více odbornějších článků o tréninku, regeneraci nebo výživě nebo aktualizovat termínovku 1000 závodů. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy na závody a běžecké a sportovní vybavení, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní běhy a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetBehu.cz
Labské pískovce půlmaraton aneb tři kolečka ve skalách – osobní zkušenost účastnice + FOTKY ÚČASTNÍKŮ ZDARMA KE STAŽENÍ
28. 3. 2016
Petra Královcová
Láká vás zaběhnout si krosový půlmaraton a přemýšlíte jaký vybrat z bohaté nabídky v Termínovce. Co si třeba zkusit Půlmaraton Labské pískovce? Přečtěte si osobní zkušenost závodnice, prohlédněte fotky a příští rok ho třeba zařadíte mezi svoje favority.
Odolat nabídce zaběhnout si půlmaraton v malebném prostředí Tiských a Ostrovských skal se dá jen těžko. Představa měkkého písčitého povrchu, zakroucených borovic a netradiční trasy ve skalním městě vyváží obavu z náročného terénu a respekt vzbuzujícího názvu XXL půlmaraton.
Termín závodu připadl na 27. března, tedy na Velikonoční neděli, což v obci Tisá vyvolalo lehkou paniku. „A moji příbuzní, co mi sem přijedou a Velikonoce asi zaparkují kde?“ Dotazoval se nás podrážděně stařík, když jsme cpali auto na poslední volné místo v rodinné zástavbě. Manžel to klasicky zazdil vtipnou hláškou a šlo se na start.
Slunce krásně svítí, ale ledový vítr sráží pocitovou teplotu na bod mrazu, zkřehlými prsty připevňuji startovní číslo a klepu se zimou. Zdravím se s kolegyní Míšou, dneska poběžíme spolu, už před rokem jí učarovalo kouzelné prostředí Tiských skal a letos se sem opět vrací. Postupně začínají odbíhat jednotlivé kategorie rozdělené podle startovních čísel.
Každý si může naložit, na kolik koleček se cítí
Trasa závodu tvoří okruh přes Tiské a Ostrovské skály v délce 7,5km – každý si tedy může vybrat, na co jeho síly stačí a zaběhnout si jeden, dva nebo tři okruhy, či vzít s sebou na trasu pejska a pak se přesunout do kategorie Canicross. Já jsem bez dlouhého přemýšlení zvolila trasu hlavního závodu v délce 22,5 km v lehké představě, že toho budu těžce litovat.
Konečně je odstartováno! Vybíháme kopeček do skalního městečka pod první schody. Vlhké schodiště, vytesané do pískovce – klikaté, strmé a úzké. Nastává první srážka s turisty, kterých je zde ve svátek opravdu hodně. Většinou s pochopením ustupují, ale vklíněná Němka s francouzskými holemi se prostě oběhnout nedá. Minuty tečou stejně jako nervy závodníků.
Krosový terén a malebné výhledy vás budou provázet celý závod
Schody nás vyvedou na vršek Tiských stěn. Prostředí je zde ještě kouzelnější, než jsem si vůbec dovedla představit. Nohy se velmi rychle přizpůsobí nerovnému a klikatému terénu, běží se mi úplně přirozeně a lehce. Kořeny, kameny, písek, bahno a další schodiště. Nádherné výhledy na pískovcové útvary a do dálky až na kopečky Českého středohoří, ale teď není čas se kochat.
Za Turistickou chatou proběhneme pohodový rovinatý úsek, ale pak nás čeká technicky náročný a prudký seběh hradbou pískovcových stěn. Běží se mi dobře, snažím se potlačit bázlivost a maximálně se soustředím. Začínají se ozývat holeně a upozorňovat, že tohle není úplně ideální pohyb.
Nekonečný kopec z Ostrova prověřil všechny závodníky
Vyběhneme u soustavy rybníků a je tu Ostrov. Od hotelu Ostrov začíná neuvěřitelné dlouhý, táhlý a hlavně nekonečný kopec. Začínám mít chuť to prvním kole vzdát! Les voní, běžci nevoní a všichni společně supíme vzhůru.
Ještě pár hrbolatých, lesních cest a blátivých seběhů a už se blíží startovní brána, která momentálně slouží pro měření mezičasu. Za branou je občerstvení ve formě ledové vody, teplého čaje, hroznového cukru, banánů a čokolády.
Myšlenky na ukončení závodu jsou pryč, vydávám se na další kolo, které mi připadá mnohem lepší a mnohem víc si ho užívám. Už znám terén i trasu a vím, co si můžu dovolit, kde přidat a kde to nemá cenu rvát. Pod kamenitým seběhem mě tentokrát začnou bolet ledviny, ale přejde to a běží se dál.
Poslední kolečko je za odměnu
Poslední kolečko jde sice ztuha, ale upřímně si ho opravdu užívám. Běžím si okruh téměř sama, sluníčko svítí, borovice voní a je mi krásně. Výdech nádech, les a ticho. Pod seběhem tentokrát těžko identifikovatelná, řezavá bolest uprostřed těla. Tak už nevím, jakému orgánu se to nelíbí, ale za chvilku už o ničem nevím a polykám další kilometry. Cíl závodu se nezadržitelně blíží, částečně se těším, ale trochu mě i mrzí, že tenhle krásný závod končí.
V hlavním závodu zvítězili Tomáš Bystřický a Michaela Kofrová
Jsem v cíli, vítám se s kamarády a rodinou a jsem na sebe hrdá:-) Za chlapy to nejlíp dal Tomáš Bystřický – ten svačil v cíli, když já dobíhala druhé kolo. No a představte si, že za ženský to normálně vyhrála kolegyně Míša Kofrová! Gratulujeme všem závodníkům, kteří zvládli náročnou trasu závodu.
Petra vystudovala Vodní hospodářství na ČVÚT v Praze. Po letech předstírání jak na tom je s prostorovou představivostí se rozhodla konečně věnovat tomu, co ji opravdu baví – sport, cestování, příroda a psaní. Momentálně zcela propadla běhu, který jí zachránil zdravý rozum na mateřské dovolené. Nejraději má delší běhy v přírodě s kopečkem a nějakou tou srnou.