Mezinárodní maraton míru v Košicích, po Bostonu druhý nejstarší maratonský běh na světě, slaví letos 92. výročí svého založení. Na jeho trase bylo dosaženo nejen mnoha výborných kvalitních časů, ale závod se nevyhnul ani celé řadě kuriozit. Připomeňme si alespoň některé z nich:
Pečené selátko pro nejpomalejšího běžce
V roce 1958 se v první polovině trati na MMM „urputně“ bojovalo o poslední pozici na obrátce v Seni – pro nejpomalejšího běžce bylo připraveno pečené selátko. Závodník, který je nakonec získal, však na zpáteční cestě do Košic pro žaludeční potíže vzdal a byl dokonce převezen do nemocnice. Prasečí pochoutku si nevychutnal – lékaři mu totiž po ošetření nařídili přísnou několikadenní dietu!
Přísný kvalifikační limit
Možnost startu na MMM byla v sedmdesátých letech minulého století podmíněna splněním přísného kvalifikačního limitu, a to jak pro zahraniční, tak i naše vytrvalce, takže se jednalo o velice kvalitní závod, v němž startovali jen ti „vyvolení“. Brněnský vytrvalec F.M. byl od roku 1970 pravidelným účastníkem tohoto maratonu, v roce 1979 mu však chybělo do splnění limitu 2:40 pouhých 11 vteřin. Přesto se do Košic rozjel s nadějí, že bude moci běžet – vždyť měl osobní rekord pod 2:30. Pořadatelé však byli neoblomní, ke startu jej nepustili a on se musel se slzou v očích vydat hned na zpáteční cestu domů. A věřili byste tomu, že tehdy poslední závodník v cíli byl na 65. místě v čase 2:44:02?
Čtyřhodinový limit
Naproti tomu byl v 80. letech minulého století pro absolvování tohoto maratonu vypsán čtyřhodinový limit, po jehož uplynutí se uzavírala brána stadionu. Někteří opozdilci se však nechtěli s touto skutečností smířit, bránu přelezli a zbývajících 650 metrů do cíle absolvovali. I když se už samozřejmě nedostali do výsledkové listiny, sami si maraton jako dokončený do své statistiky započítali. Současný šestihodinový limit pro účast v maratonu a tříhodinový pro půlmaraton umožňuje start prakticky všem, kteří se na zdolání těchto vzdáleností cítí.
Vzdání závodu těsně před bránou stadionu
Maďarský maratonský mistr József Sütö v roce 1963 pro naprosté vyčerpání vzdal právě před bránou stadionu. Dál už nemohl… Svůj neúspěch si vynahradil v příštím roce na olympijských hrách v Tokiu. Doběhl pátý, ale i tenkrát mu chyběly v závěru síly – nedlouho předtím běžel totiž ještě na třetí pozici.
Kuriózní výsledný čas
Kuriózního času se podařilo dosáhnout mistru Evropy Sergeji Popovovi /SSSR/. Ten v roce 1959 zvítězil v novém traťovém rekordu 2:17:45,2 a o čtyři roky později doběhl na desetinu vteřiny přesně na druhém místě!
Dvakrát na nejvyšším stupni v rozpětí 24 let
Doslova husarský kousek se podařil Vlastimilu Bukovjanovi z Jiskry Otrokovice, který stál v Košicích dvakrát na nejvyšším stupni, a to v rozpětí 24 let! Poprvé to bylo v roce 1991, kdy dosáhl času 2:18:21, podruhé v loňském roce, kdy vyhrál časem 2:42:23 kategorii veteránů nad 50 let.
Jaroslav Štrupp – účast na 24 ročnících MMM
K nejpopulárnějším českým účastníkům závodu patřil bezesporu Jaroslav Štrupp /1916/, který absolvoval celkem 24 ročníků MMM. Ve svém prvním startu v roce 1945 skončil třetí /2:56:05/, za svůj nejlepší výkon v Košicích a za vrchol své kariéry považoval vítězství v roce 1951 v čase 2:41:07,8. To se tehdy připravoval na olympijské hry a běhal až 900 km měsíčně. Na olympiádu ale nominován nebyl… Celkem startoval v 223 maratonech doma i v zahraničí, ale ten košický se mu líbil ze všech nejvíc. Svůj nejlepší čas 2:35:14 zaběhl v Ostravě ve věku 43 let /!/, a když mu bylo 58, zdolal tehdejší trať do Seně a zpět za obdivuhodných 2:51:12. Z těch, kteří doběhli před ním, měl nejstarší o 16 let méně…
Gustav Peša – 21 absolvovaných ročníků
S počtem 21 absolvovaných ročníků MMM zůstal jen těsně za Štruppem jeho vrstevník Gustav Peša /1921/. V době druhé světové války působil jako rozvědčík Sovětské armády v německém týlu a několikrát byl v přímém ohrožení života. Válečné útrapy se podepsaly na jeho zdraví, a proto na doporučení lékařů začal v roce 1955 běhat. Po tříletém tréninku už startoval na maratonské trati a v Košicích dosáhl času 2:53:32,6. Za 32 sezón doběhl do cíle 305 maratonů, žádný nikdy nevzdal a nikdy nebyl poslední. Byl známý i tím, že na trati nikdy nepoužil občerstvení. Svůj nejlepší čas 2:41:50, dosáhl ve věku 38 let. Běhal až téměř do své smrti v roce 1990, kterou způsobila zákeřná choroba.
Jan Čámský – nepřehlédnutelný závodník se startovním číslem na prsou a se zapálenou cigaretou…
Zajímavou postavou historie MMM byl i Jan Čámský /1922/, který jezdil ze svého bydliště v Příbrami do Košic a zpět na kole, v roce 1961 dokonce se svou dcerou! V období let 1950-1970 vynechal jenom dva ročníky tohoto maratonu. Z hlediska umístění si vedl nejlépe v roce 1953, kdy doběhl na 8. místě a nejlepšího času 2:51:44,4 dosáhl v roce 1967. Nelze opomenout zajímavost, že tři roky po sobě /1956-1958/ skončil vždy na 44. místě. Čámský byl také zakladatelem a redaktorem měsíčníku Maratón a před každým závodem byl nepřehlédnutelný se startovním číslem na prsou a se zapálenou cigaretou…
Nejmladší účastník MMM
Nejmladším účastníkem MMM je Milan Ivan. Když se v roce 1980 postavil na start, měl jen 15 let a 11 měsíců. V přihlášce uvedl rok narození 1963, protože podle tehdejších regulí mohl startovat běžec ve věku 17 let za předpokladu, že se před závodem podrobí lékařské prohlídce. Při ní se ho ale už na věk nikdo neptal… Cílem proběhl za 3:06:39 na 478. místě. V dalších letech se však jeho výkonnost výrazně zlepšila: o 10 let později byl v cíli ve výborném čase 2:29:05 na 8. místě.
Nejstarší účastník MMM
Nejstarším vytrvalcem, který doběhl v Košicích na maratonské trati do cíle, je František Zikeš z Frýdku-Místku. Když v roce 2010 dosáhl času 5:47:34, měl už 82 let a 6 měsíců.
