Kde jsou ty doby, kdy jsem se musel při chůzi do kopce překonávat, abych nepustil trochu páry do nohou a hned ho nevyběhl, poněvadž běh po rovině je za normálních okolností více méně jen takový volnoběh úplně bez páry. Já mám zkušenost, že úplně nejlepší je se učit běhat v kopcovitém terénu. Na vejšce jsme běhali 2x týdně asi hodinu v kopcích nad Malou Chuchlí a výsledky i přes to byly opravdu super. Pak jsem v první práci běhal 5x týdně ráno zase v kopcích a výsledky za 2 měsíce byly taky super. Do kopce se zprvu vydáte až do mrtě a z kopce vás to pak zas naopak popohání. Teď bydlím v Budějovické kotlině a má zkušenost je, že při běhu po rovinně výsledky přibývají jen velmi pomalu a to i při běhání 5x týdně. A neštěstí je ten zde všudy přítomný asfalt. To pak po nějakém tom měsíci začínají bolet kolena. Teď jsem měl s během delší pauzu, pořídím snad trochu vhodnější boty a pokusím se trochu zapracovat. Běh je krásný, ale jen pro ty, co se jim už dostal pod kůži a bohužel se schopnost dokonalého běhu vytrácí, pokud běhat z jakéhokoliv důvodu přestanete. A taky ten super pocit plnosti energie, když zpěníte krev a se zchladíte ve studené sprše. Běh taky může vyléčit nemoc. Mně pomohl překonat snad skoro neporazitelnou pseudomembranózní kolitidu, kterou jsem si vykoledoval jako následek léčby helicobacter pylori. Tehdy to sice s během společného opravdu pranic nemělo, ale i tak to skutečně pomohlo.
Nedávno jsem začal běhat. Po prvním běhu mě bolely kotníky a záda, tak jsem si řekl, že je asi něco špatně. Zjistil jsem, že mám špatné pohybové návyky (asi většina lidí) a při dalším běhu jsem se soustředil na techniku, tj. dopad na celou plochu chodidla, ruce, předklon, dýchání atd. Rozhodně se běh zlepšil. Dost času také věnuji běžecké abecedě, která je dle mého super. Každopádně mám problém s dechem, uběhnu ani ne 1km a již neudýchám. Pravděpodobně se to bude zlepšovat (doufám). Je to úplně jiný pohyb, jelikož pravidelně chodím dlouhé přechody hor a to udýchám naprosto s přehledem i s báglem. Po posledním běhu mě bolí místo kousek pod pánevními výstupky z boku směrem k hýžďovým svalům. Nejsem si jist, jestli dělám špatný pohyb nebo jsem zapojil svaly, které do té doby nic nedělaly. Každopádně běhání super.
Zdravím,
rád bych si letos zaběhnul svůj první životní maratón, a protože s dlouhými trasami jsem začal před nedávnem, úplně nevím, jak při dlouhých bězích funguje tepovka, a co si můžu dovolit. Protože mi už je přeci jenom 45, mám trochu starost, aby mně - poté, co při dlouhém běhu dosáhnu "maximální" tepovky - nešlehlo :-). Dá se s tím nějak pracovat? Je normální že při delších bězích tepovka dosáhne maxima a co se děje potom? Zůstane na maximu až do konce běhu a jenom potom člověk zpomalí? Nebo se opravdu můžu dostat až k infarktu :-)?