Zaměření na jiné závodníky u mně funguje spíše v tom smyslu, že se prostě zaměřím na někoho, kdo běží kousek přede mnou nebo ve skupině se mnou a závodím s ním. Tím, že se soustředím na něj, sleduju ho atd. nemyslím na únavu.
Úplně čisté to není...to máte pravdu.
Ahoj Vašku, tak to s tebou soucítím, mě na silnici člověk potká párkrát do roka a obvykle jen když je potřeba přeběhnout z jednoho lesa do druhého. Je ale pravda, že silnice jsou pak zajímavým srovnáním výkonu oproti terénu. Ale parta se rozhodně držet musí ;) Ať vám to dál běhá a užívejte si terén i silnice :)