Jak se na maratonskou přípravu Jiřího Maška dívá Jiří Šmiták?

Na mnohých běžeckých webových stránkách se můžeme dozvědět o různých tréninkových plánech na maraton. Zpravidla se jedná o krátkodobou přípravu nebo o závěrečné doladění na závod. Jsou mezi nimi ty, které nepostrádají kvalitu, buďme však upřímní a přiznejme si, že jsou bohužel i takové, kterým právě ta kvalita hodně chybí. Ty pak mohou běžcům, kteří se budou podle nich řídit, napáchat  víc škody než užitku. I u těch kvalitních tréninkových plánů však postrádám údaj o tom, jaké má autor s jejich realizací zkušenosti, neboli kdo či kolik běžců podle tohoto plánu dosáhlo předpokládaných výsledků.

Čtěte: Trénink na maraton Jiřího Maška

Poněkud jinou cestou, a nebojím se říci, že i s kůží na trh, se vydal Jiří Mašek. Na našich webových stránkách od listopadu loňského roku každý měsíc velmi podrobně popisuje svoji přípravu na květnový maraton v Praze, kde by chtěl dosáhnout času 3:15. Jeho trénink je lákavý také pro některé běžce, o čemž svědčí i jejich diskuse.

Zařazení přípravy na běžecké dráze je správné

Hned na počátku Maškova plánu je sympatické, že začíná přípravu po dvoutýdenním přechodném období a současně naznačuje nutnost dlouhodobého tréninku. Na to se někdy zapomíná, ale bez toho to nejde. Tréninkovou zátěž postupně navyšuje, občas zařadí závod. Pro méně zkušené běžce přijdou jistě vhod rady o stravování, posilování, tréninku v zimním období i oblečení, i když se zdá, že by tyto aspekty tréninku měli běžci usilující o čas 3:15 na maraton znát. Nikdy však není na škodu jim to připomenout. Je sympatické, že autor nikoho k následování svého tréninku nepřemlouvá a nechává na každém jedinci, ať si vybere to, co se mu hodí.

Od ledna má Jirka na programu 1x týdně dráhu, a to je myslím to, co mnohým běžcům v maratonské přípravě chybí.

Dlouhý stupňovaný běh ruku v ruce s regenerací je správná cesta

Byl jsem požádán vedením redakce Světa běhu o svůj názor na uvedený trénink. Z mého pohledu bych chtěl jeho způsob přípravy pochválit, má „hlavu a patu“, prostě vše, co by kvalitní plán měl mít. Nehledě na to si ale přesto dovolím upozornit na některé drobnosti, o kterých by se dalo diskutovat.

V únorovém plánu je v úvodu uvedeno podstatné zrychlení temp /OV 4:55-5:00, TV 4:30-4:35, ST 4:15/, které by ale podle tohoto zařazení odpovídalo tréninku na cílový čas pod 3:00, v konkrétním plánu však zůstávají tempa na původně stanovené hranici. Z hodnocení měsíčního tréninku ale vyplývá, že Jirka běhal rychleji, než měl v jednotlivých dnech plánováno. Jistě, zrychlení temp je možné, ale zařadil bych je do původně stanovených tréninkových pásem odpovídajícím tréninku na 3:15.

Překvapila mě poměrně nízká rychlost úseků 5×200 /200/ a 5×400 /200/ na dráze vzhledem k její malé kilometráži. Ta pak nekoresponduje s tréninkem v druhém týdnu, kdy v rámci fartleku je v plánu 12×400 stejným tempem jako samostatných 5×400 /200/. Naproti tomu chválím zařazení dlouhého stupňovaného běhu a upozornění na nezbytnou regeneraci.

Mám dojem, že tiskařský šotek „zaúřadoval“ v březnovém tréninku, ve kterém zřejmě patří upravit rychlost temp na:  4×3 km /4:15/, 3×4 km /4:20/, 3×5 km /4:30/. Z hlediska stávající výkonnosti je ale podstatné, že se Jirkovi podařilo zaběhnout kontrolní půlmaraton ve stanoveném čase, což je potvrzením celkové kvality dosavadní přípravy.

Při zvládnutí plánu se nejpíš dostaví výrazně lepší výsledek

Na cílový čas 3:15 se mně zdá být ve 2. týdnu velice náročný běh na 33 km, kdy 23 km poběží tempem 5:00/km a posledních 10 km vystupňuje až do tempa 4:15/km. To podle běžně praktikované metodiky maratonu na čas 3:15 zhruba představuje 23 km v tempové vytrvalosti a posledních 10 km ve speciálním tempu, ba dokonce i v tempové rychlosti, která je na hranici stávajícího osobního rekordu v půlmaratonu. Pokud Jirka tento trénink zvládne, je nejen třeba zvýšit náročnost na dosažení času v Pražském půlmaratonu, ale zároveň počítat s tím, že za „normálních okolností“ je vytvořen teoretický předpoklad, že dosáhne na maratonské trati výrazně lepšího výkonu než plánuje.

Rád bych upozornil na skutečnost, že některé mé připomínky, které jsou někdy jen „kosmetické“, nemají v žádném případě za cíl snížit kvalitu jeho plánu. Jsou jen vyjádřením poněkud jiného pohledu na problematiku tréninku a záleží jen a jen na čtenáři, zda je přijme či nikoliv.

Plán úměrný věku a schopnostem

Jiří Mašek si pro sebe sestavil dlouhodobý plán tréninku vzhledem k svému věku 52 let, své výkonnosti, svým schopnostem a časovým možnostem. Přestože přistoupil k jeho zpracování přísně individuálně na svoji osobu, zcela jistě se může stát jeho plán vodítkem řadě běžců v jejich přípravě. Dovolím si vyjádřit přesvědčení, že v případě mladších běžců nebude zdaleka nutné absolvovat k dosažení času 3:15 stejný objem a kvalitu tréninku. Na druhé straně lze u nich předpokládat, že při splnění uvedených tréninkových dávek mohou dosáhnout výrazně lepšího výkonu.

Rád bych Jirkovi popřál hodně zdaru v jeho dalším maratonském tréninku. Zasluhuje také naše uznání a dík za ochotu zpřístupnit svůj plán zájemcům. Pevně věřím, že tím mnohým z nich v přípravě pomohl.

Jiří Šmiták – autor článku Absolvent dálkového studia trenérů atletiky 1. třídy na FTVŠ UK Bratislava (1979–82). Dlouholetý trenér Aleny Krchákové a Ivany Martincové. Autor knihy 100 let maratonu (1996), Hrdinové maratonu (2006). Spoluautor knihy Nejvýznamnější osobnosti maratonu v Košicích (2008). Autor 16dílného seriálu Hrdinové dlouhých cest (časopis Stadion, 1987) V současnosti mimo jiné odborně zaštiťuje články o tréninku na SvetBehu.cz aodpovídá na dotazy čtenářů.