Kvalitní úroveň tempové rychlosti, tedy výkonnosti na kratších tratích, je jedním z rozhodujících faktorů pro dosažení odpovídajícího výkonu v maratonu. Podívejme se, jak na tom byli námi zkoumaní vytrvalci.
Výzkum – tempová rychlost
Sledoval jsem jimi dosažené časy na tratích 5 000 a 10 000 metrů na dráze, pro nepřesnost délky jsem záměrně vynechal výsledky v silničních bězích a v terénu. Bylo by jistě velmi vhodné zařadit i výkony v půlmaratonu, tato trať se však u nás tehdy ještě neběhala. Nahrazovaly ji pětadvacítky, ty jsou však dnes pořádány již jen sporadicky, časy z této tratě většině současných běžců už nic neřeknou, a proto je ani neuvádím.
K dokonalejšímu vystižení úrovně tempové rychlosti maratonců by bylo nejvhodnější znát jejich výkony na kratších tratích z roku, v němž dosáhli svého nejlepšího osobního výkonu. Pro tehdy nízké počty startů celé řady závodníků na těchto tratích by se však sotva podařilo shromáždit potřebné množství údajů. Proto byly vzaty v úvahu nejlepší osobní časy na kratších vzdálenostech ve srovnání s nejlepším výkony v maratonu.
Úroveň tempové rychlosti v běhu na 5 000 m
Úroveň tempové rychlosti v běhu na 10 000 m
V uvedených tabulkách tempové rychlosti jsou až po dosažený čas 2:54 v jednotlivcích a ve všech průměrech nespecialisté lepší než závodníci, kteří se alespoň jeden rok připravovali k maratonskému startu. To ukazuje na nevyužité rezervy některých běžců, kteří by mohli při vhodně zaměřeném vytrvalostním tréninku dosáhnout v maratonu podstatného zlepšení své výkonnosti.
Pokračování:
4. část: Výzkum zaměřený na věk
Předchozí části:
1. část: Přehled tréninků a výkonností
2. část: Maximální tréninkové dávky
