Rozhodně nechci srovnávat současnou úroveň českého vytrvalostního běhu se „starými zlatými časy“. Rád bych ale podal na základě rozsáhlého výzkumu provedeného před mnoha lety informaci, za jakých podmínek je možno dosáhnout určitého výkonu v maratonu. A to bez ohledu na dobu, protože „maratonská matematika“ je neúprosná, a platí v každé době.
Cíl vytrvalců
Snahou každého běžce by mělo být nejen absolvování maratonské tratě, ale i dosažení co nejlepšího času. K tomu je ovšem třeba naběhat nejen určitý počet kilometrů, ale také mít přiměřenou úroveň tempové rychlosti na kratších tratích. Dosažení opravdu kvalitního výkonu však vyžaduje také dlouhodobou přípravu. Touto problematikou jsem se zabýval už v roce 1979, kdy jsem mezi našimi vytrvalci provedl rozsáhlý výzkum, jehož výsledky zcela určitě mají co říct i současným běžcům.
Výzkum – přehled tréninku a výkonnosti maratonců
Rozeslal jsem tehdy dotazníky 410 maratoncům různé výkonnostní úrovně, z nichž 349 mně požadované údaje poskytlo. Do konečného zpracování pak bylo vybráno 339 běžců, kteří zaběhli maraton v čase pod 3:20. Z tohoto počtu bylo 255 závodníků /75,2%/, kteří dosáhli svého nejlepšího osobního výkonu po speciální maratonské přípravě dlouhé nejméně jeden rok, nazývejme je tedy specialisty. 84 vytrvalců /24,8%/ dosáhlo svého nejlepšího výkonu bez zaměření tréninku na maraton, nebo po speciální přípravě, která trvala méně než jeden rok. Tito běžci jsou v tabulkách označováni jako nespecialisté.
Všichni maratonci byli podle své výkonnosti zařazeni do 13 skupin. V té první jsou vytrvalci, kteří dosáhli času pod 2:20, další skupiny jsou pak odstupňovány po pěti minutách. Jednotlivé skupiny běžců jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny – průměrný počet je 28 sportovců, až na ty nejlepší s časy pod 2:20, z nichž se do výzkumu zapojilo jen 6 maratonců. Nejvíce – 40 dotazníků – odeslali vytrvalci s výkony 2:45 až 2:50. Stojí jistě za povšimnutí, že 86,7% nejlepších osobních výkonů všech závodníků bylo dosaženo v letech 1975-1978.
Dosažený čas a celková roční kilometráž
Výkon pod 2:25 nedokázal zaběhnou žádný z nespecialistů, nejlepší z nich dosáhl času 2:25:15. Z toho je zcela zřejmé, že k dosažení kvalitního času je nutná určitá doba speciální přípravy. O ní se zmíníme ještě později.
Při sledování kilometráže specialistů v jednotlivých výkonnostních skupinách najdeme několik extrémních případů. Například 8 000 km /v poměrně slušné intenzitě/ a díky velmi rychlému začátku v závodech jen dosažený čas 3:03. Nebo je zase naopak kilometráž velmi nízká a čas poměrně dobrý. Šlo zpravidla o mladé talentované jednotlivce s velkou zásobou tempové rychlosti, nebo o běžce, kteří si vyzkoušeli maraton na závěr své dlouholeté závodní činnosti na kratších tratích, kdy už mnoho netrénovali. U nespecialistů je celková kilometráž logicky nižší. Je nutno si však uvědomit, že pro dosažení určitého výkonu nemusí být celková kilometráž tím rozhodujícím činitelem, protože velmi záleží na intenzitě běhu a volbě tréninkových prostředků. To však nebylo možno v našem výzkumu zjistit pro nepřesnou evidenci ze strany závodníků.
V další tabulce budeme sledovat maximální měsíční kilometráž. V rubrice „max.“ jsou uvedeny nejvyšší hodnoty ze všech maximálních dávek, v rubrice „průměr“ průměrné maximální hodnoty zkoumaných běžců.
Bez zajímavosti určitě nebude také sledování maximálních tréninkových dávek maratonců v dalším článku.
Pokračování
2. část: Maximální tréninkové dávky
3. část: Tempová rychlost
4. část: Výzkum zaměřený na věk vytrvalců
