Zelenina je nezbytnou a nenahraditelnou součástí naší stravy. Obsahuje spoustu důležitých vitamínů, minerálů, enzymů a nezbytné vlákniny. Je zásadotvorná, což je pro naše tělo a pro udržení správného pH našeho vnitřního prostředí velmi důležité.
Zelenina na talíři může být pestrá, barevná, probouzí estetickou pestrost a neodolatelnou chuť. Protože – jíme také očima, přiznejme si, krásně naservírovaný talíř nás zláká téměř okamžitě, i když neobsahuje až tak zdravou stravu, a určitě mu dáme přednost před neupraveným a nudně naservírovaným talířem, byť plným zdraví.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Poslední dobou se vedou spory, zda jíst zeleninu syrovou nebo tepelně upravenou, co je pro nás, resp. náš trávicí trakt prospěšnější, co tělo více zužitkuje a nezatěžuje. Obě varianty mají spoustu příznivců i odpůrců. Zaujal mne názor MUDr. Strnadelové, která ve své knize „Radost ze zdravých dětí – preventivní i léčebná strava pro celou rodinu“ uvádí:
„…Jak můžeme odpozorovat z tradičního stravování, zelenina se vždy tepelně upravovala. To je pro náš trávicí systém velmi důležité. Nemáme čtyři žaludky jako přežvýkavci ani dlouhá střeva a také naše enzymatická výbava není zařízená na trávení většího množství syrové stravy. Když sníme velký zeleninový salát, dojde k vyplavení enzymů a naše slinivka břišní musí pracovat, aby došlo alespoň k částečnému strávení této potravy. To se nepodaří úplně a zbytek přejde do dalších oddílů zažívacího systému, kde to zpracovávají plísně, které pak velmi dobře prosperují a zdárně se přemnožují. Navíc zelenina má poměrně složitou vlákninu, na kterou jsou vázány minerály a vitamíny, naše enzymy ji nejsou schopné narušit a dostatečně potřebné látky uvolnit. Ty proto odcházejí bez užitku z těla ven. Proto je potřebné jíst zeleninu tepelně upravenou, v níž jsou minerály a vitamíny přístupnější našemu zpracování a využití. Některé vitamíny jsou vstřebatelné jen za přítomnosti tuku, ty pak ze syrové zeleniny vůbec nedostaneme, a to ani tehdy, když si na zeleninu nalijeme olej. Ten se v tomto stavu se zeleninou téměř nespojí a může nám pak ještě sám o sobě uškodit.
Je tu však ještě jedna podmínka, která celou situaci ztěžuje. Zelenina se musí sníst hned po tepelné úpravě, neboť po zhruba půl hodině po uvaření začíná ztrácet svou zásadotvornost a zahnívat.“
Na jedné straně nevařit, ničíte enzymy, na straně druhé určitě vařit
A zase máme v informacích zmatek. Jediným nezpochybnitelným faktem tedy zůstává, že zelenina je pro nás velmi důležitá. Ať je to zelenina kořenová, listová nebo tzv. kulatá, či v poslední době velmi populární zelenina mořská, což jsou vlastně řasy a chaluhy. Vyjmenovat ty, které jsou nejlepší určitě nemá smysl. Jíst bychom měli co nejvíce druhů. Kombinovat všechny tři skupiny, tj. kořenovou, kulatou, listovou s přidáním mořské, to je tou nejlepší volbou. Zastoupením všech skupin získáme vyvážené jídlo. Střídat různé druhy a barvy s ohledem na roční období a výskyt v místě pobytu, správná úprava, přidání semínek, bylin a koření – není to zase tak těžké, chce to jen zkoušet, s odhodláním a láskou. Pokud jdete ještě více do hloubky zdravého stravování a sledujete i glykemický index (GI) potravin jistě víte, že zelenina ho má téměř vždy nízký .
Cuketa posiluje sliznice a imunitní systém
Je to vlastně menší tykev s jemnou, poživatelnou slupkou, ve které je také nejvíce živin. Je bohatá na karoteny a hořčík. Je velmi dietní V tabulkách se uvádí, že 100 g obsahuje pouze 19 kcal. Pěstuje se hlavně v celém slunném Středomoří. Látky v ní obsažené aktivují látkovou přeměnu v buňkách, zvyšují výkon mozku a soustředění, uklidňují, ale i stimulují. Posilují všechny sliznice v těle a také imunitní systém a pomáhají v odstraňování ochablosti střev. Její využití je velké, tvoří součást celé řady pokrmů. Může se dusit, smažit na řízky, přidávat do polévek, jako příloha, dá se zapékat, plnit, přidávat do salátů, placek, sekané nebo karbanátků. Ideální kombinací je cuketa + červená paprika + rajče + cibule + česnek.
Ředkev pomáhá při zácpě a velmi dobře váže tuk
Ředkev je příbuzná ředkvičce, odpradávna se pěstuje na Středním východě. Velmi oblíbená byla ve starověkém Egyptě. Pěstují se bílé i černé odrůdy. Ředkev má ostrou chuť, která je způsobena hořčičnými oleji. Ty jsou velmi léčivé, mají antimykotické a antibakteriální účinky. Žaludeční i střevní sliznici zbavují patologických bakterií a napadených plísní. Tím přispívají k odstranění nadýmání a průjmů. Odborná literatura uvádí, že u velkého procenta populace, starší 35ti let, začíná docházet k poklesu tvorby kyseliny solné v žaludeční sliznici. V tomto případě je ředkev v našem jídelníčku naprosto nepostradatelná. Ředkev rovněž urychluje průchod tráveniny střevem, čehož lze využít při zácpě. Ředkev je bohatá na vápník.
Může se podávat vcelku, nastrouhaná, podává se k zrajícím a dezertním sýrům i k masitým jídlům místo křenu. Její mladé listy se dají zpracovat jako špenát. Při nachlazení se používá šťáva z ředkve doplněná medem. S ředkví se skvěle hubne, protože podporuje prokrvení, má vysoký podíl vlákniny a jak jsme psali výše, váže tuk, jedy, urychluje průchod natrávené potravy střevy a odstraňuje zácpu.
Růžičková kapusta posiluje imunitní systém a vazivové tkáně
Má vysokou koncentraci thiaminu (B1) a kyseliny listové. Thiamin se nedá v těle vázat, a proto musí být stále znovu doplňován potravou. S mangamem a thiaminem vytváří v metabolismu enzymy pro zásobování nervů a mozku glukózou. Růžičková kapusta obsahuje také mnoho draslíku, vlákniny a vitamínu C. Růžičková kapusta posiluje imunitní systém, zvyšuje vitalitu, zlepšuje náladu, schopnost soustředění, duševní svěžest. Přispívá k pevnosti vazivových tkání, podporuje růst buněk a odvodňuje.
Kapustičky dlouho nevaříme, jinak zničíme velmi citlivý thiamin. Před vařením růžičky zespodu jemně do kříže nakrojíme. Budou se vařit kratší dobu a rovnoměrně. Ve směsi s karotkou jsou výbornou přílohou, vaří se z nich polévky ale i hlavní jídla, smaží se, zapékají, dusí třeba s rýží, vařené je můžeme polít dipem, posypat sýrem, smaženou strouhankou.
Zeleninové šťávy je důležité správně připravit
Souhlasím s názorem, že byly-li šťávy správně extrahovány, jsou pro tělo organickou a živou potravinou. Smyslem pití šťáv je mj. v tom, aby tělo přijalo živoucí a účinné látky co nejrychlejším způsobem bez zatížení trávicího ústrojí. Vláknina v zelenině musí být nejdříve důkladně rozemleta. (Pokud si vzpomínáte na své babičky, na strojky podobné mlýnkům na maso, tak přesně ty byly správné). Pak by měla být šťáva hydraulickým nebo podobně hodnotným lisem vytlačena, jinak nenajdeme ve šťávě vitamíny, enzymy a jiné živé látky. Její účinnost je oslabena. Vitamíny a vše ostatní zdravé totiž zůstalo ve vláknině a odpadu. Než budete kupovat odšťavňovač, dobře si prostudujte, jaké má parametry, na jakém principu ovoce a zeleninu zpracovává. Šťávy se připravují z jakéhokoliv ovoce a zeleniny, různě se kombinují. Nejznámější je asi karotka v kombinaci s různým ovocem a zeleninou. Karotka – červená řepa nebo karotka – červená řepa – jablko, karotka – červená řepa – okurka. V letních měsících je skvělý celer, ať již s okurkou, špenátem nebo petrželí, přidat můžeme řeřichu, pampelišku, endívii. Stačí si najít to své, co nám chutná, prospívá, zkoušet kombinovat. Výsledky jsou někdy překvapivé! A navíc, ohromně to chutná.
N2kolik zeleninových receptů pro inspiraci
FAZOLOVÉ LUSKY S SHIITAKE
450 g fazolových lusků – 3 lžíce olivového oleje – 225 g čerstvých hub shiitake bez nožek – rajče zbavené semínek, nakrájené na kostičky
Do rendlíku nalijte 5 cm vody a na velkém plameni přiveďte do varu. Na napařovací podložku vložte lusky, přiklopte a vařte, dokud nebudou jasně zelené, měkké, ale stále křupavé – cca 4 minuty. Přendejte na talíř. Mezitím na pánvi rozehřejte olej, na něm opečte houby, dokud nezhnědnou a nezměknou – cca 5 minut. Přidejte česnek a rajče a za stálého míchání vše vařte, až se vytvoří omáčka – cca 3 minuty. Směs pak promíchejte s fazolemi. Příprava trvá 10 minut, vaření také 10 minut, porce má 551 kJ.
MRKVOVÉ KARI SE ŽAMPIONY
Malá cibule – stroužek česneku – navinulé jablko – 2 lžičky kari – 2 lžičky oleje – 2 mrkve – 200 g žampionů – 11/2 šálku přírodní rýže – 2 lžíce rozinek – 2 kostky zeleninového vývaru – 2 šálky vody – 1 lžíce citronové šťávy – 100 g hrášku – 2 lžíce ořechů
Cibuli nakrájíme, česnek rozmačkáme, jablko zbavíme jadřince a oloupeme. Oloupeme rovněž mrkev, pokrájíme ji na kostky, očištěné žampiony na plátky. Ořechy posekáme a nasucho opražíme. V pánvi rozehřejeme olej a na něm opečeme cibuli, česnek, jablko a kari. Přidáme mrkev, žampiony a rýži a opékáme 5 minut. Přidáme rozinky, kostky vývaru, přilijeme vodu, citronovou šťávu, uvedeme do varu a dusíme 45 minut. Vmícháme hrášek. Hotový pokrm posypeme ořechy.
