Letošní TrailTour 2020 (běžecké tratě v přírodě, které si můžete proběhnout sami a kdykoliv, a přeci soutěžíte a jste součástí běžecké rodiny) je již třetí v pořadí. Když kluci s Inov-8 TrailTour vymýšleli, žili jsme v jiné době a nikoho nenapadlo, že by se nemohly pořádat sportovní akce. Opravdové vize se však poznají podle toho, že stojí na hodnotách, které obstojí i v dobách nepohody. Dovolte pět krátkých zamyšlení, v čem považuji TrailTour za výjimečný běžecký koncept.
- Svoboda dělat stejné věci různě. Vyberu si své tratě a mohu si je zaběhnout kdykoliv od května do října, jednou nebo i opakovaně. Píšu-li kdykoliv, tak to znamená nejen, že kulisou mého výběhu mohou být rozkvetlé stromy, ale i první studený vítr foukající z hor. Mohu se hecnout před snídaní a zažít svítání, stejně jako zkrápět vyprahlou cestu hektolitry potu. Co takhle zkusit běh s kuželem světla čelovky a na vrcholu ji zhasnou? Lysaři (kteří chodí opakovaně na Lysou horu v Beskydech) i malíři impresionisté to znají. Nikdy to není stejné.
- Objevovat pro Druhé, co mám rád. Padesátku tratí připravili lidé, kteří rádi běhají. Nejde jim ale jen o ten nejjednodušší, a proto nejdokonalejší způsob pohybu. Chtějí běžet někam a hlavně někudy. Běžet krajinou, být její součástí. K běhu patří výhledy stejně jako sevřené rokle, lesní pěšiny, i kamenná pole, hustníky i světliny, vnímání rozmanitosti..
- Být součástí závodu a přeci si ho běžet po svém. V TrailTour si každý vybírá tratě, které chce běžet i jejich pořadí. Může soutěžit na dálku s těmi, co tu již byli i vyzvat budoucí soupeře, sázet přitom na rychlost nebo počet navštívených míst. Lze zkrátka závodit různými způsoby, snažit se vyhrát ceny nebo se přetahovat s kamarády. Nebo lze pobídku z TrailTour pochopit i jako utváření sama sebe: nejen tělesně, krajiny vnější zanechávají svou stopu i v krajinách vnitřních (v duši).
- Závod dělají soupeři. Při dlouhých laufech mi často pomůže myšlenka z nejlepší běžecké knihy všech dob Born to run. Upustit od představy soupeřů (které se snažím porazit a oni mě), ale pochopit dlouhého hada běžců jako součást jednoho krásného závodu. Tarahumarským běžcům nešlo o vítězství, ale o to, aby společně poháněli sluneční kotouč. Loňská TrailTour nebyla jen o jednotlivcích, ale přidala i myšlenku klubové soutěže. Jejím vrcholem pak byla zápolení mezi dvěma kluby orientačního běhu Kamenice a Žabovřesky. Bylo to vyhecované, bylo to ale velmi férové. Ač soupeři, tak se domlouvali na zveřejňování výsledků, aby druhé neoklamali.
- Omezení a hranice někdy mohou paradoxně přispět k větší kreativitě. „Česká“ TrailTour se letos bude odehrávat jen na území České republiky (na Slovensku bude letos samostatná slovenská). Hranice jsou zavřené, jak za železné opony. Je v tom snad i něco pozitivního. Zvykli jsme si jezdit za zážitky na vzdálená a chytlavá místa. Je krásné běhat v Pyrenejích nebo mezi vinicemi v Toskánsku. Česká krajina je ale možná vůbec nejrozmanitější krajinou vůbec. Někdy potřebuje delší vztah, vzájemné poznávání se. (Víš — zkoumat třeba, Bušku milý! to víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas — my, myslím, už se vpili!…). Pěstovat tuhle citlivost není vůbec špatné a snad ji později využijeme i za hranicemi.
Máloco dnes není marketing (většinou nepřiznaný). TrailTour taky vznikla v hlavách lidí z Luhačovic a Vizovic, kteří se v České republice starají o značky Inov-8, Craft … Menší, víceméně rodinná firma, k níž přirozené patří silný vztah k sportům v přírodě. Když si jdu večer provětrat hlavu a zavazuji si své oblíbené inovejty, vzpomenu si na ně, jak se vyrovnávají s výpadky v prodejích. Tak se poťte a běhejte.
50 etap / 521km / +17.000 m
Více info na oficiálních stránkách TrailTůry nebo ve FB skupině
