Když v roce 490 př.n.l. zahájila mohutná perská říše tažení proti Řekům, cílem jejích dobyvačných snah se měly stát Athény. Peršané se vylodili nedaleko osady Marathónu, odkud pak chtěli díky své obrovské početní přesile zaútočit.
Athéňané se obávali, že se jim sami nemohou postavit na odpor a věřili, že jen vojensky zdatná Sparta je může zachránit. Bylo proto rozhodnuto, že s prosbou o pomoc musí vyběhnout vynikající vytrvalý pěší posel.
Vynikající pěší posel
A tak se také stalo. Do Sparty byl vyslán „hemerodromoi“ – tak se totiž nazývali běžci používaní k donášení rychlých zpráv. Měl před sebou trasu dlouhou 1 240 stádií, což je238 kilometrů…
„Před úplňkem nemůžeme začít válčit,“ řekli mu ve Spartě. Byli sice ochotni Athénám pomoci, ale až po skončení tradičních oslav svátků, během nichž v devítidenním rituálu uctívali bojovými hrami a různými soutěžemi Apollóna Karneia.
Onen běžec, který se podle různých starořeckých historiků jmenoval Feidippides, Fidippidus, Fidippides či Filippides, se vracel se smutnou zprávou ihned zpět.Za čtyři dny co byl na trati, zdolal téměř 480 kilometrů. Pak prý dostal šest dnů na odpočinek, ale již třetího dne se hlásil k plnění dalších vojenských povinností.
Zpátky ani krok aneb nejlepší obrana je útok
Athénské vojsko se mezitím shromáždilo poblíž Marathónu s vědomím, že nesmí pustit nepřítele dál. Athény by padly… Ale jak vyzrát na výrazně silnějšího nepřítele? Jen rychlým a nečekaným útokem, který jej zaskočí.
Nebylo jiného vyhnutí. Zformovali své šiky a po šestnáctisetmetrové pláni vyběhli proti vetřelcům. Nenadálým útokem je skutečně překvapili a podařilo se jim je dokonce obklíčit.Peršané se pokusili za cenu velkých ztrát ze sevření dostat a dali se na bezhlavý útěk ke svým lodím. Přitom však byli pronásledováni a ubíjeni Athéňany, takže se ani jejich ústup neobešel bez četných obětí.
V bitvě padlo 6 400 perských útočníků a jen 192 athénských hrdinů. Dvě tisícovky Sparťanů, které vzápětí dorazily k Marathónu, už do boje nezasáhly.
Legenda
K této historicky pravdivé události se však pojí i legenda. Ta hovoří o tom, že radostnou zprávu o vítězství bylo nutno ihned předat do Athén. A tak prý opět vstupuje na scénu běžec, který ji má doručit. Nabízejí se jména Diomédos, Eukles či Pentaklos, hovoří se i o tom, že to byl stejný bojovník, který absolvoval cestu s žádostí o pomoc do Sparty.
Když prý v parném létě a plné zbroji dorazil do Athén, zvolal:„Radujte se, zvítězili jsme!“Pak padl a na následky velkého vedra a vyčerpání zemřel. Ne, dnes už nikdo nezjistí, jak to doopravdy bylo. Ta legenda však měla tak hluboké kořeny, že se nemohla obejít bez odezvy.
