I když žijete především pro běhání a nic jiného vás možná ani tolik nenaplňuje nebo nebaví, i jiné sporty mohou mít ve vaší přípravě své velmi důležité místo.
Jedním z důvodů, proč jednou vyměnit druh sportu, může být třeba mírné nachlazení v zimě nebo prostě fakt, že venku mrzne a porch vaší běžecké trati je nebezpečný. Zatímco další vyběhnutí do venkovních vlhkých plískanic či na náledí by mohlo vést k onemocnění nebo zranění, lehká aktivita v teple fitka vás může naopak příjemně prohřát.
| Čtěte také: zimní alternativy k běžeckému tréninku nebo netradiční letní doplňkové sporty |
Udržte si formu při zranění
Když vás přepadne nějaké to menší běžecké zranění, které vám pokračovat ve skákání z nohy na nohu určitě nedovolí, pořád se dá najít spousta aktivit, které mohou naopak rehabilitaci urychlit a vaši fyzičku urdžet na stávající úrovni. I po doléčení zranění ve fázi rehabilitace by rychlý návrat do obvyklé běžecké zátěže mohl být příliš riskantní a určitě se nedoporučuje. Ztrátu fyzické kondice ale můžete začít dohánět i dobře sestavenou kombinací běhu s dalšími aktivitami.
Výrazné navýšení tréninkového objemu by vám v maratonkách mohlo ublížit
Dalším důvodem může být potřeba navýšit výrazně tréninkový objem před očekávaným mimořádně dlouhým závodem. Pokud byste tak učinili výhradně v maratonkách, mohli byste si přivodit nepříjemné přetížení opěrného aparátu a z toho vyplývající zranění. Pokud ale běh zkombinujete s posilováním a dalšími aeobními aktivitami, váš motor bude na dlouhou zátěž lépe připraven a spousta alternativních sportů (např. plavání a cyklistika) bude současně skvělou aktivní regenerací unaveného běžeckého svalstva. Při přípravách na Marathon Des Sables byl můj týdenní objem právě takto navýšen (týdenní závod na poušti s 10 – 12 kg těžkým batohem na zádech a s etapami mezi 38 a 91km). Měl jsem tedy běhat přes 200km týdně s batohem. Pro tělo zvyklé běhat jen něco kolem 70-80km (a bez zátěže) to mohlo představovat nárazově nezvládnutelné navýšení. A tak jsem běžecký objem navýšil jen na 130-140km týdně, ale k dopolednímu běhu jsem vždy odpoledne přidával lehký plavecký nebo cyklistický trénink. Ten prodlouží aerobní zátěž, ale současně regeneruje aktuálně přetížený opěrný aparát.
A z čeho tedy můžeme vybírat? Když vezmeme v úvahu i věci jako vysávání na schodišti nebo houbaření, tak je možností nepočítaně. Zmíním se ale jen o několika nejběžnějších a nejvhodnějších. Sami určitě najdete i další, které se zrovna ve vašem časoprostoru nacházejí…
Nevíte co přes zimu? Vyzkoušejte skialpy!
Plavání a aquajogging
Obrovskou výhodou je eliminace nárazů. Obojí pomůže při rozvoji správného hlubokého dýchání. Plavání je navíc (za předpokladu slušného zvládnutí základní techniky) skvělou regenerací pro během unavené nohy. Pokud chcete co nejlépe imitovat běh samotný, ale drobné zranění nebo venkovní počasí vás aktuálně omezuje, vyzkoušejte aquajogging. Možnosti jsou dvě: buď imitujte klasický běh po dně (v hloubce zhruba po prsa +/- 15cm). Můžete střídat běh s rukami nad hlavou (lépe se soustředíte na práci nohou) a variantu s klasickým běžeckým pohybem paží (snažte se s nimi ale nezabírat). Nabízejí se i sprintované rovinky. Předklon jen jako u skutečného běhu. Druhou variantou je aquajogging v hloubce s opaskem, který vás nadlehčuje – ideální varianta, pokud nemáte správnou hloubku bazénu nebo pokud je váš problém v oblasti chodidla či kotníků a nemůžete je zatěžovat vůbec. Vždy je dobré se po aquajoggingu ještě chvilku na uvolnění vyplavat…
