Dolomity Extreme Trail (DXT) je jednou z nejpopulárnějších běžeckých událostí v Itálii, známou svou organizací, pohostinností a krásou tratí. Tento závod, který se koná ve Val di Zoldo, nabízí různé trasy, které vedou přes nádhernou a nedotčenou přírodu Dolomit, chráněnou jako světové dědictví UNESCO. Val di Zoldo, zachovávající si svůj divoký a autentický charakter, poskytuje běžcům krásný trailový zážitek Dolomiti Extreme Trail.
Dolomity Extreme Trail vznikl v roce 2013 a rychle se stal jedním z nejvýznamnějších závodů svého druhu v Itálii. DXT nabízí šest různých závodů: od nejdelší trasy 103 km, která obkružuje celé pohoří Val di Zoldo, až po kratší a přístupnější trasy jako 72 km, 55 km, 22 km a 11 km, včetně závodu pro mladé běžce, Mini DXT. Tento rok jsme se zúčastnily tří z nich: 11K, 22K a 55K.
Trasa 11K: Pro rekreační běžce
Trasa 11K byla určena hlavně pro rekreační běžce. Startovalo se v neděli dopoledne, takže kdo chtěl být doma včas, nesměl se na trati moc zdržovat. Trasa vedla především lesem a nabídla málo výhledů, neboť jsme se dostali jen do výšky okolo 1000 m n. m. Byla to spíše trasa „okolo vesnice“, než běh po alpských vrcholech. Začínalo se 4,5 km do kopce s převýšením 300 m, následoval technický seběh zpět do vesnice, kde byla první občerstvovací stanice. Poté nás čekaly tři menší kopce s příjemnými cestami a další dvě občerstvovací stanice. Ačkoli jsme očekávali 11 km s převýšením 700 m, nakonec to bylo lehce přes 12 km, ale s převýšením jen 520 m. Díky krásnému počasí, skvělé atmosféře a dobré společnosti to byl krásný a příjemný nedělní výběh.
Trasa 22K: Výzva pro zkušenější
Trasa 22K startovala v centru Val di Zoldo společně s běžci na 11 km. Po chvíli se obě trasy rozdělily. Tato trasa je považována za nejvíce běhatelnou mezi hlavními závody DXT. Umožňuje obdivovat Dolomity z jiné perspektivy: vysoké skalní stěny a setkání s místní tradicí a kulturou malých a jedinečných vesniček.
Po startu ve Forno di Zoldo, ve výšce 850 m n. m., nás čekaly první 2 km, které vedly na rovinu Pratoront a dále do Pralonga ve výšce 1000 m n. m. (4. km). Odtud trasa stoupala lesní cestou k jezeru Vach (6. km) a pokračovala prudkým stoupáním až na suťové pole Vant dei Gravinai a do sedla Val Barance, nejvyššího bodu trasy ve výšce 1670 m n. m. (9. km). Odtud následoval sestup, nejprve po cestě, pak po bílé cestě až k občerstvovací stanici Dont (14. km). Následovalo stoupání do vesnice Villa a poté na zvlněnou cestu do Astragalu (17. km). S krátkým stoupáním a sestupem jsme se dostali do Casalu. Poslední 2 km vedly po asfaltu přes vesnice Bragarezza, Pra, Sommariva a Campo až do cíle ve Forno di Zoldo. Celkové převýšení bylo cca 1300 m.
55K Výzva pro odolnější
55K je považována za jednu z náročnějších a zároveň nejmalebnějších tras tohoto závodu. Trasa je dlouhá 55 km s převýšením 3800 m a startuje v sobotu v 5 hodin ráno z Forno di Zoldo. Účastníci mají časový limit 15 hodin na dokončení závodu.
Popis trasy
Trasa začíná ve Forno di Zoldo ve výšce 850 m n. m. a po úvodních 2 km se dostává na rovinu Pratoront, odkud pokračuje do Pralonga ve výšce 1000 m n. m. (4. km). Poté trasa stoupá lesní a cestou k jezeru Vach (6. km), kde se napojuje na trasy 103K a 72K. Pokračuje pod svahy San Sebastiano po singletracku až k prvnímu časovému limitu na Passo Duran (14. km).
Následuje nejnáročnější část trasy s prudkým stoupáním k bivaku Grisetti (2050 m n. m.) a stejně náročným sestupem k občerstvovací stanici Malga Grava (20. km). Trasa pokračuje přes suťové pole Monte Civetta, Tivanovou cestu a dosahuje nejvyššího bodu ve výšce 2350 m n. m. (Busa del Zuiton), odkud sestupuje k občerstvovací stanici Rifugio Coldai (2135 m n. m.). Následuje sestup k Malga Pioda (29. km, občerstvovací stanice) a pokračování přes louky směrem k další občerstvovací stanici na Belvedere Refuge (34. km).
Poté závodníci dorazí k druhému časovému limitu na Passo Staulanza (39. km). Následuje zvlněná cesta na základně masivu Pelmo až k občerstvovací stanici Passo Tamai (44. km). Zde čekají dvě krátká, ale náročná stoupání vedoucí k 1950 m n. m. na Mount Punta, odkud je nádherný výhled na celé Dolomity Zoldo. Posledních 6 km je mírný sestup po cestě až do Casalu. Závěrečné 2 km vedou po asfaltu přes vesnice Bragarezza, Pra, Sommariva a Campo až do cíle ve Forno di Zoldo.
Časové limity
- 5:00 ráno, Forno di Zoldo
- První časový limit: 14. km, Passo Duran do 8:00
- Druhý časový limit: 39. km, Passo Staulanza do 15:30
- Cíl: Forno di Zoldo do 20:00
Trasa 55K: Moje osobní zkušenost Jany
Val di Zoldo je vesnička v Dolomitech stranou turistického ruchu. Už jen najít ubytování byl problém, a museli jsme bydlet až v druhém údolí. Místní obyvatelé nás však vřele přijali a bujaře oslavovali starty dlouhých distancí v 10 večer i o půlnoci. Trasa 55 km startovala v 5 hodin ráno v pološeru. Kamarádky mě na start doprovázely, i když musely vstávat v půl 4. Přestože jsem měla velkou podporu, nemohla jsem se vymanit z nejistoty. Budu na trase sama, zvládnu to? Jak si holky poradí zítra? Má být bouřka a konec trasy je po hřebeni, bude to bezpečné? Plná obav jsem se postavila na konec startovního pole. Trasa začínala mírným stoupáním, které se postupně utahovalo. Prvních 5 km jsem se nesoustředila, hlavou mi běhaly různé myšlenky. Když cesta přecházela na singletrail, předbíhání bylo obtížné. Trasa vedla mezi vřesy a nabízela nádherné výhledy do údolí a na dolomitské skály. Seběhy byly technické, často bylo třeba se opřít rukou, na některých místech byly i řetězy. Na sněhových polích jsem využila strategii klouzání po botách, což se ukázalo jako nejbezpečnější. Na 30. km jsme běželi po černé sjezdovce, povídaly jsme si s jednou běžkyní, ale únavou jsme vnímali jen každou druhou větu. Když přišel kolmý kopec dolů, bolesti v kolenou se projevily naplno. Před posledním kopcem nahoru nás čekalo prakticky kolmé převýšení 50 m. Do cíle ve Val di Zoldo jsem dorazila po 11,5 hodinách v první čtvrtině ženského startovního pole, těsně před slejvákem.
Organizace a zázemí
Občerstvovací stanice byly skvěle zásobené, značení trasy bylo vynikající a na každé odbočce stáli dobrovolníci, abychom nezabloudili. Na delších trasách byli na trase připraveni maséři a lehátka. Závodníci si užili skvělou atmosféru vytvářenou místní komunitou.
Dolomity Extreme Trail nám poskytl úžasné zážitky a ukázal nám krásu Dolomit, které nejsou jen Cortina a okolí. Pokud chcete horský závod s velmi příjemnou, až rodinnou atmosférou v srdci Dolomit, tak určitě můžeme jen doporučit. A super je, že s sebou můžete vzít i neběžeckou část rodiny a vyrazit na výlet po okolí – nedaleko je Cinque Torri, Tre Cime, slavná Cortina d’Ampezzo, Misurina a v podstatě každé údolí či sedlo v okolí má co nabídnout
