Běžecké koleno

Rád přidám svou zkušenost. Toto mě před deseti lety, když jsem začínal více běhat, hodně natrápilo 🙂
Hlavní pravidlo: nikdy neběhat přes bolest. Už když to začne jen trochu pobolívat, hned přejít do chůze a odpískat trénink. Tím zkrátíš návrat k běhu o mnoho dní.
Pomohlo mi více faktorů:
1) Zpevnit střed těla a záda (hluboký stabilizační systém). Je na to spousta cviků, ideálně si nech poradit od zkušeného(!) fyzioterapeuta.
2) Neuspěchat návrat k běhu, obzvláště, když už tě to trápí tak dlouho. Být trpělivý, nejdříve jít jen 2 km, 2,5 km, 3 km, pak 3,5 km, 4 km… přidávat velmi pozvolna, užít si každý výběh.
3) Posílit svaly/úpony na nohou. Cviky s vlastní váhou, nejít do extrémů, ale kvality provedení. Opět ideálně s fyzioterapeutem (výpady, balanční čočky…)
4) Pokud máš náhodou nějakou nadváhu, tak ji rozhodně stlačit dolů (úplně stačí změnit jídelníček + procházky)
5) Před i po každém tréninku jsem tehdy používat foam roller a důkladně se protáhl, velkou roli tu hraje i protažení kyčlí (obecně jsem tehdy více času cvičil než běhal! )
6) když už to začne pobolívat, klidně si nechat sval zatejpovat (urychlí regeneraci)

Co se týče bot, tak tam problém určitě nebude. Technika běhu však důležitá je, určitě se snaž o klasický atletický styl (neběhat po patách 🙂 )

Když to shrnu, obecně jde o to, co nejvíce zpevnit tělo, aby nedocházelo k disbalancím a přetěžování jen některých svalových skupin. A pak trpělivost, ta je fakt důležitá. Rozhodně nemusíš s během končit, tohle je jedno z nejčastějších zranění, typicky při neadekvátní zátěži na tělo, které na to není připraveno. Myslím, že si ještě můžeš běhání pořádně užít 😉