Návrh Michela Bréala na zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén se generálnímu tajemníkovi Mezinárodního olympijského výboru Pierru de Coubertinovi zalíbil. Sám patřil k těm, kteří podporovali staré řecké tradice, a navíc byl doslova okouzlen krátkou sedmiřádkovou básní Angličana Roberta Browninga z roku 1879 oslavující posla řeckého vítězství:
Když Peršanům zbyl jenom prach, zvolali všichni:
„K Akropoli běž Feidippide ještě jeden závod s časem,
Athény jsou spaseny, ať děkují bohům, vyřiď jim!“
A Athéňané s obavami čekali na jeho zvěst, až zvolal:
„Radujte se z vítězství!“
A jako víno z řecké půdy,
tak krev tím štěstím zpěněná mu srdce rozervala.
Počáteční neznáze
Přestože Coubertin Bréalův návrh s radostí přivítal, uvědomoval si i problémy, které budou s jeho zařazením do olympijského programu spojeny.Musel se připravit především na opatrnické hlasy, které varovaly před nebezpečím poškození zdraví sportovců.Troškou do mlýna přispěli i nepřející historikové, kteří upozorňovali, že nejdelší běh na starořeckých olympijských hrách měřil necelých pět kilometrů. I přes všechna úskalí se však nakonec Coubertin rozhodl zařazení tohoto běhu, nazvaného maraton, prosadit. A to se mu také podařilo.
9. ledna 1896napsal Bréal, tehdy už jako člen Francouzského olympijského výboru, předsedovi MOV Řeku Bikelasovi dopis, jehož plné znění bylo následně uveřejněno v řeckém tisku. Mimo jiné v něm uvedl:„Přestože ještě neznám jméno a ani národnost budoucího olympijského vítěze běhu z Marathónu do Athén, dovolím si ho už teď označit za výraznou postavu v řeckých dějinách.“A to ještě zdaleka netušil, že vítězem se stane Řek.
Maratonská vlna
Michel Bréal měl velkou radost, že došlo k realizaci jeho myšlenky. Neméně se však radoval, když zjistil, že díky popularitě athénského závodu se ještě ve stejném roce konaly další maratony, a to nejen v Evropě, ale i v USA. A do doby, než 25. listopadu 1915 ve věku 83 let zemřel, měl možnost sledovat ještě další čtyři olympijské maratony a i celkový rozmach nejdelšího klasického běhu v mnoha zemích světa.
Ani ve své nejbujnější fantazii však zcela jistě netušil, kam se bude tato disciplína ubírat, a to jak po výkonnostní stránce, tak i co do počtu startujících. Maraton se stal fenoménem, jemuž propadly statisíce lidí na celém světě, kteří si na této trati prověřují svoji fyzickou zdatnost, vůli a psychickou odolnost.
