O tom, jak reaguje naše srdce na fyzické zatížení, ať už je naším cílem trénink a zlepšení kondice nebo jen redukce tělesné hmotnosti se dozvíte v rubrice Zátěžová diagnostika.
Tepová frekvence je důležitým ukazatelem stavu organismu, a to jak při zatížení, tak i v klidovém stavu. Je to jeden z nejdůležitějších parametrů pro stanovení tréninkových zón, a tím pro optimální řízení sportovního tréninku. V současné době, díky rozšířenosti měřičů tepové frekvence, je tato možnost optimalizace tréninku dostupná pro sportovce na všech výkonnostních úrovních.
Krajními hodnotami tepové frekvence jsou klidová a maximální tepová frekvence. Důležitý je rovněž bod zlomu, který zhruba odpovídá anaerobnímu prahu. Klidovou tepovou frekvencí a bodem zlomu je definována takzvaná aerobní kapacita, čili použitelný rozsah tepové frekvence pro práci organismu v komfortním aerobním prostředí.
Na obrázku je patrný výrazný rozdíl v aerobní kapacitě u trénovaného sportovce / pravá osa / a netrénované osoby / levá osa /.
Klidová tepová frekvence
Klidová tepová frekvence je velmi závislá na stavu trénovanosti. Vytrvalostním tréninkem se posouvá směrem dolů. Netrénovaný člověk má hodnoty klidové tepové frekvence obvykle v rozmezí 70 až 80 tepů/min. Vytrvalostním tréninkem se postupně snižuje až na hodnoty kolem 50 tepů/min, viz obr. č. 2.Klidovou tepovou frekvenci je třeba měřit ráno, ihned po klidném, přirozeném probuzení. U výkonnostních sportovců je důležitým ukazatelem aktuálního stavu organismu.
Pokud její hodnota v několika dnech po sobě je zvýšena o více než 10 tepů oproti obvyklým hodnotám, lze z toho usuzovat na nedostatečnou regeneraci po předchozím zatížení, případně i o počátku možného onemocnění. V obou případech je třeba upravit stávající tréninkový plán, zvýšit podíl regenerace a kompenzačního tréninku.
Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: Jiří Sekera
