Články

První olympijský vítěz v maratonu Spyridon Luis se stal ihned po doběhu do cíle doslova národním hrdinou. Oba princové, kteří ho na posledních metrech jeho cesty doprovázeli, jej dovedli ke královské lóži, kde přijímal gratulace. Královna Olga ho objala, políbila na čelo a věnovala mu svůj prsten.

Krátce po startu prvního olympijského maratonu v Athénách v roce 1896 běželi všichni vytrvalci pohromadě, poté se však jejich pole značně roztáhlo. Na 10. kilometru byl v čele Australan Flack, který byl po dvou vítězstvích na středních tratí považován za favorita, těsně sledován Američanem Blakem a Francouzem Lermusiauxem.

První olympijský vítěz v maratonu Spyridon Luis se narodil 12. ledna 1873 v městečku Amarusion, které je zkráceně nazýváno Marusi, a je dnes již předměstím řeckého hlavního města. Byl pátým a posledním dítětem svých rodičů a jako jediný syn musel od dětství pomáhat svému otci, který pracoval jako rolník a zároveň si přivydělával rozvážením vody do Athén, kde tehdy ještě neměli vodovod.

Jaký byl skutečně vítězný čas prvního olympijského vítěze v maratonu Spyridona Luise? Ve většině publikací se uvádí 2:58:50, jen někde se objeví 2:55:20, výjimečně se píše, že zdolal trať dokonce za 2:58:50, nebo 2:55:20. Jaká je tedy pravda?

Jste vášnivá běžkyně a zároveň nastávající či novopečená matka? Nemůžete se dočkat, až oprášíte běžecké boty a vrátíte se ke svým obvyklým tréninkovým dávkám? Samozřejmě vám nic nebrání věnovat se nadále vaší oblíbené aktivitě, jakou je běh, ale rozhodně není dobré nic uspěchat a raději začít opatrně a pozvolna…

Velmi významnou postavou šestidenních závodů byl také Patrick Fitzgerald, který ve dnech 26.-31. prosince 1881 překonal výkonem 582 mil 55 yardů /936,107 km/ Westonův světový rekord.

Když v roce 490 př.n.l. zahájila mohutná perská říše tažení proti Řekům, cílem jejích dobyvačných snah se měly stát Athény. Peršané se vylodili nedaleko osady Marathónu, odkud pak chtěli díky své obrovské početní přesile zaútočit.

Když v roce 1890 vystavěli Řekové na počest památné vítězné bitvy u Marathónu mohylu 192 padlým hrdinům, hodně se při této příležitosti hovořilo o běžci, který zvěstoval radostnou zprávu. Místo bitvy tehdy navštívil i francouzský filolog Michel Bréal, živě se zajímal o legendu a byl jí doslova nadšen.

Když baron Pierre de Coubertin prosazoval na jednání Mezinárodního olympijského výboru Bréalovu myšlenku o zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén, zdaleka ne všichni mu fandili. Přitom ale jako by se zapomnělo, že už dávno předtím byly pořádány šestidenní vytrvalostní závody, které svou náročností daleko předčily čtyřicetikilometrový běh.

V roce 1890 se o atletiku zajímalo už tolik sportovců, že došlo k založení našeho prvního atletického klubu, který dostal název A.C. Praha. Jeho členové se zúčastňovali i závodů v zahraničí.