Články

Když v roce 2010 zasáhly chudou severoindickou oblast Ladak zničující povodně, nikoho z místních nejspíš ani ve snu nenapadlo, že těmi, kdo znovu postaví zpustošený region na vlastní nohy, budou maratonští běžci. Maraton, který se zde na podporu místních obyvatel běžel poprvé v roce 2012, si za svou krátkou historii již stačil vybudovat pověst jednoho z nejnáročnějších dálkových běhů v Asii. Možná i proto se každoročně závodu účastní stále více Evropanů toužících překonat výzvy, které je čekají na trase vedoucí kolem starodávných buddhistických chrámů ve výšce přesahující 3 300 metrů nad mořem.

Magdu jsem potkala minulý rok na Halloween párty, kde nás představila společná kamarádka. Sedla si ke mně ke stolu a začala kojit svojí tehdy roční dcerku Sáru. Daly jsme se do řeči a zjistily, že jsme obě aktivní hobby běžkyně a máme stejný přístup k tréninkům a závodům. Po třech hodinách povídání jsme si vyměnily telefonní čísla a domluvily se na společném výběhu. Magda je zkušenější běžkyně, má za sebou tréninky s profesionálními trenéry a hlavně umí běhat hlavou. Já jsem od začátku běžec/samouk a po 5 km výbězích se psem v lese, jsem se během pár měsíců po narození syna vypracovala k dokončení svého prvního půlmaratonů až k momentálnímu zdolávání horských maratonů. Magda potřebovala po narození třetího dítěte malé popostrčení, aby se vrátila do závodního světa, já naopak rady, jak se do všeho nevrhat po hlavě. Zjistily jsme, že se doplňujeme a snad i díky tomu se nám v květnu podařil vyhrát náš první společný horský maraton v Beskydech.

Sedím na břehu přehrady Mooserboden. Od pusy mi upadne umaštěný voskový papír, ve kterém jsem měla zabalený tučný vařený ovar. Neobtěžuju se ho zvednout. Kolem mě probíhají nejlepší ultraběžci ze všech koutů světa, ale já je nevidím. Vidím si jen na prsty u nohou, na kterých nejsou vůbec žádné puchýře…Tak to ne! Otevřu oči, vstanu a asi 20 minut před koncem prezentace jdu ke stolečku se žádostí o změnu registrace z 50kilometrové trasy na 30 kilometrů.

Svět Běhu společně s Niceboy pro vás připravili soutěž. Tentokrát budeme losovat výherce sluchátek Niceboy HIVE Bones. Co pro to udělat? Stačí odpovědět na 3 otázky.

Běžkyně, ultramaratonkyně, matematička a příznivce zdravých a hodnotných jídel. Tohle všechno (a mnohem více) charakterizuje Katku Kašparovou, která se tentokrát rozpovídala o tom, jak se stravuje přes léto a co ji pomáhá držet tělo a hlavu ve správné rovnováze.

Slunce se mi opírá do týla. Všechna ta voda, kterou hustě zarostlé okolí drží, se najednou odpařuje. Dusno mi drtí hrudník. Cítím, že zpomaluju. „Jo, jde si pro tebe, kamaráde…“ Po 40 km bezstarostného běhu paní krize ťuká na dveře. Dobíhám do půlky trasy, chodidla mám po více než pěti hodinách ve vodě už úplně rozmočená. Mám pocit, jako kdyby jejich tvar kopíroval jeden velký puchýř. Naštěstí má každý závodník právě v půlce trasy na Čertovici dropbag, ve kterém mám mimo jiné i další boty a suché ponožky. Naneštěstí jsem egoistický floutek a docvakává mě do té doby druhý Matej. „Na něco, jako je přezouvání nemám čas…“ Chipsy, kterými jsem si nacpal pusu, nemůžu pokousat. Přes plnou pusu se nemůžu pořádně nadechnout. Plazím se do sjezdovky. Matej mě předbíhá a já nejsem schopný držet jeho tempo. Paní krize nechce odejít a zoufalost definitivně přebírá otěže.

Běháte již delší dobu a stále se nedostavují výsledky? Chcete vylepšit váš běžecký styl? Potřebujete odbornou radu či rovnou názornou ukázku tréninkové jednotky? Zajímají vás všechny okolnosti související s běháním … tak ZPOZORNĚTE!

Seznamte se s jedním z nejnáročnějších běžeckých závodů ve Vietnamu! Vybrat si můžete délku 10 km, 15 km, 21 km, 42 km, 70 km či 100 km ve velkolepé horské oblasti severního Vietnamu. Letos se koná 20. – 22. září a stále se lze přihlašovat. Přibližně 3 500 běžců si vychutná výhledy na krásná zlatavá rýžová políčka v období sklizně.