Dochází ti inspirace na pořádné výběhy, lehké klusy nebo objevování nových zákoutí? V redakci jsme pro tebe dali dohromady pár osobních tipů!
OLOMOUCKO
Do lesa z Olomouce
Cesta z města do lužních lesů CHKO Litovelského Pomoraví po rovinách je mixem asfaltových a trailových částí. Po dešti se budou hodit i boty s lepším vzorkem, za sucha naopak stačí nějaký citytrail model. Trasa začíná na parkovišti v Olomouci – Řepčíně na samé hranici CHKO Litovelské Pomoraví a vede proti proudu Mlýnského potoka přes Plané louky k přírodnímu koupališti Poděbrady. Vodní plochu oběhneme zprava po cyklostezce, ze které pak uhýbáme po znatelném chodníku dál kolem vody až k severnímu cípu nádrže. Pak skrz louky a pole po prašné cestě dorazíme do Horky nad Moravou. Typickou hanáckou obcí proběhneme severovýchodně k cyklostezce, která nás zase vyvede do přírody – do lesa. Proběhneme kolem Lovecké chaty k výraznému rozcestí U Tří mostů, odtud se již trasa stáčí po asfaltové cyklostezce zpět na jih. Na hraně lesa uhneme doleva kolem potůčku na přírodní stezku a po této cyklotrase pokračujeme zase až do Horky n. M., ze které shodnou trasou doběhneme k Poděbradům. Tentokrát je oběhneme zprava až na parkoviště a opět po loukách shodně doběhneme k Olomouci. Těsně před stavidlem Mlýnského potoka si ještě můžeme trasu zpestřit chodníčkem po pravé straně toku, který nás vyplivne na startovním parkovišti.
Nevybral/a sis? Mrkni na katalog dalších více než 250 tras!
BESKYDY
Na Kmínek a zase zpátky
Auto nechej na parkovišti pod sjezdovkami a dej se na zelenou značku. Na zahřátí máš lehké stoupání. Je sice po asfaltu, ale stále běžíš ve stínu vlahého lesa. Po několika stovkách metrů proběhneš kolem studánky smradlavky, tu poznáš i po čuchu. Uběhneš asi 5,5 km a dostaneš se na krásnou lesní cestu, tady budeš rád/a za asfaltový rozklus, stoupání není nikterak dlouhé, ale kouše. Po chvíli přiběhneš na hranici a trail se začne houpat nahoru a dolů. Na chatě Kmínek si dej kofolu a mazej dál. Pořád se drž na hranici, až na rozcestí „Bobek“, krásnou oblast s malovanými výhledy. Odtud už tě čeká jen technický seběh. Za odměnu. Hraví běžci se zde opravdu vyřádí.
BRDY
Brdy pořád nahoru a dolů
Začínáš a končíš u Dobřichovického nádraží, vlaky sem jezdí dvakrát za hodinu, místa na parkování je dost. První kilometr vede po rovině podél silnice, před mostem přes řeku Berounku se ale od silnice oddělíš a začneš mírně stoupat do brdského hřebene. Nejdřív po šotolinové cestě podél domů, ale brzy uhneš na pěšinku do Červené rokle. Na vrcholu tě odmění výhledy z Hvíždince. Štípni se, vážně jsi pár kilometrů od Prahy. Přes rozcestí U Šraňku se přehoupneš směrem na Řitku, abys mohl vzápětí zase vyběhnout na Červenou hlínu. Ale to už je vážně poslední kopec, odtud už jen padáš zpátky k nádraží. Nebrzdi, naopak, přidej, ať stihneš vlak.
ČESKÝ KRAS
Krajem Karla IV.
Ne nadarmo si pro své sídlo vybral tenhle kraj i Karel IV. Krajina kolem Karlíka je malebná a pohostinná.
Zaparkovat můžeš v obci Karlík a trasa začíná v bývalém lomu, odkud se musíš po čtyřech vydrápat na hřebínek. Tam ale začíná kamenitá horská pěšinka, po které doběhneš až na vyhlídku na Krásné stráni. Na kochání není moc času, žlutá turistická značka tě vede rychlým úsekem podél potoka dolů. Ale pak už jsi vážně na dně a odtud budeš pořád stoupat až k pastvinám na Hradinovském kopci. Někde je svět ještě fér, takže následující kilometry do Dolního Roblína jsou z kopce, kde jenom přeběhneš silnici a i když hned začneš stoupat, tak jsou vrstevnice milosrdné. Střídá se louka a les a než se naděješ, čeká tě poslední seběh po červené značce zpátky do Karlíka. A je to. To je všechno?
MORAVSKÝ KRAS
Kolem Máchova pomníku
Brno neznamená běhat stále dokola v Lužánkách. Odvezte se do Adamova a dejte se po žluté značce k Máchovu pomníku. Na začátku je asi nejostřejší stoupání, ale nebojte, po cestě jsou studánky, ve kterých se můžete osvěžit. Až dorazíte přímo k pomníku, chvíli vydechněte a trochu se rozhlédněte. Od této chvíle se budete držet žluté značky až po hlavní cestu, kterou přejdete a napojíte se na modrou. Žlutá značka je pozvolný seběh za odměnu, za cestou po modré už můžeš vyklusat k autu. Nenáročná trasa pro ty, kteří nechtějí běhat jen po cyklostezce.
JESENÍKY
Přes Vozku na hřeben
Autem, vlakem nebo autobusem se dovezte do dědiny Branná. Na začátku vesnice je rozcestí, ze kterého se táhne zelená značka pěkným terénem přes Vozku až na hlavní červenou značku. Stoupání vede z většiny po přírodním povrchu, stoupání je dlouhé, nečekají vás ale žádné zákeřné hangy. Jakmile se napojíte na červenou, připravte se na zvýšenou koncentraci turistů. Po červené značce pokračujete až na Šerák, kde si můžete v chatě dát něco dobrého, to máte za sebou 16 km a 1000 nastoupaných metrů. Nebojte si dát i něco k jídlu, čeká vás totiž už jen seběh do cíle. Zatím klesáte stále po červené značce až na rozcestí „Nad Dobrou vodou“, kde to točíte na modrou značku. Probíháte kolem Pěchotního srubu na rozcestí „Nad splavem“. Odtud se chvíli držíte zelené značky a na rozcestí „Banjaluka“ naposledy měníte barvu na žlutou, která už vás dovede až do Branné. Tam najdete i pramen s čistou vodou, ve kterém se můžete osvěžit.
JIZERSKÉ HORY
Courání z Hejnic
V Hejnicích se dáte na zelenou nebo žlutou značku směr „Liščí chaty“. Zhruba v polovině stoupání vás čeká vyhlídka „Hajní kostel“. Za tu budete rádi nejenom díky výhledům, ale taky díky krátkému odfrknutí si. Ale jdeme dále směr „Frýdlantské cimbuří“. Kolem něj se držíte žluté značky. Tu opouštíte a vydáváte se vstříc neznačené „Richterově“ stezce. Pokud jste překročili Bílý potok, odbočku jste minuli. Pokračujete dále, až se dostanete na turistický rozcestník „Nad černým potokem“, odtud se vydáte na „Velký Štolpich“ a z něj po červené krásným seběhem zpátky do Hejnic. Z trasy si můžete udělat náročný trénink i výlet, záleží, kolik energie do pohybu dáte. Každopádně vás čekají krásné výhledy na Jizerské hory a okolí.
LIPENSKO
Po stezkách mnichů a vysídlených vesnic
Moc krásná trasa ideální i během horkých letních dní, jelikož se běží převážně lesem nebo podél potoka. Trasu lze začít buď v Loučovicích, nebo přímo u Vyšebrodského kláštera. Já jsem ji začala v Loučovicích, jelikož ji mám ráda tímto směrem a dobíhám do cíle z kopce.
Začíná se v Loučovicích, kde se vydáte po modré turistické značce kopírující starou Opatskou stezku, kudy v minulosti chodili mniši. Po asi čtyřech kilometrech mírně zvlněné lesní cestičky doběhnete ke klášteru. Podél této cestičky bývala studánka. Aktuálně se v oblasti dost těží, takže nezaručuji její kvalitu, stejně jako kvalitu samotné stezky. Od kláštera se vydáte po žluté turistické značce podél potůčku zvaného Menší Vltavice, jehož uměle vytvořený kanál přivádí vodu do kláštera. Po cestě budete míjet Wolfgangovy vodopády (spíše kaskáda) a moc krásnou přírodu včetně borovic Douglasek starých více než 170 let. Jakmile se dostanete na asfaltovou silnici, po chvilce budete odbočovat vpravo, odkud začne stoupání na vrchol Vyklestilka. Stoupání je dlouhé asi dva kilometry a na vrcholu najdete skalku, na kterou se dá vylézt pomocí kramlí. Určitě si ho nenechte ujít. Až se pokocháte, vydáte se opět po žluté opačnou stranou, než jste přiběhli. Čeká vás seběh skrz les, louky a zaniklé vesnice. Poznáte to dle skladby stromů a také starých kameny lemovaných cest. Finální seběh je už jen lesem až do Loučovic, odkud jste začínali.
