Česká sprintová štafeta dobyla na Petříně stupně vítězů

A dnes, den po skvělém vítězství Vojty Krále v knock out sprintu, pokračujeme druhým závodem.

SPRINTOVÉ ŠTAFETY

Stále jsme v Praze, pouze se ze Stromovky přesunujeme na Petřín. Smíšené sprintové štafety našemu reprezentačnímu týmu v poslední době náramně jdou, několikrát byl dokonce velmi blízko medaili.

Těžiště závodu zasahovalo prostor od Petřínské rozhledny, kde byla cílová aréna, až po Kinského zahradu. Tratě stavěl Jan Mrázek, bývalý reprezentant, ale také velmi známé jméno v silničních nebo horských bězích. Češi jako domácí stavěli hned čtyři štafety, z nichž ty největší ambice měla sestava ve složení: Jana Knapová – Miloš Nykodým – Vojta Král – Tereza Janošíková.

Prohlédněte si i další fotografie k článku…

A jde se na to. Přichází zajímavá volba na jedničku, na kterou ale nakonec všechny startující ženy běží zprava. Až do osmičky se Kinskými sady běží buď po vrstevnici nebo klesá, potom ale přichází volba na devítku, kde se musí vyběhnout kopec buď na začátku nebo na konci postupu. Zde nejvíce ztrácí naše áčková štafeta, mimochodem Jana po závodě v rozhovoru říká, že po včerejších třech sprintových kolech jí to dnes příliš neběželo. Přichází desítka u Nebozízku, kontrola s nejhezčím výhledem 😉 Poté se musí vystoupat zpět nahoru k růžovým sadům a kolem lanovky a průběhem přes cílovou arénu ještě do krátkého úseku kolem rozhledny. Svůj úsek nejlépe zvládá Švédka Lina Strand, Jana předává spolu s Adélou Indrákovou (béčková štafeta) na konci první patnáctky s odstupem kolem šedesáti vteřin.

Češi po sérii čtvrtých a pátých míst konečně dosáhli na medaile!

Trať mužských úseků se liší jen prodloužením za lanovkou na Nebozízku. Švéd Emil Svensk ještě o něco navyšuje náskok a vypadá to na jasnou záležitost pro tři korunky. Miloš Nykodým nás dostává do první desítky (9.) se ztrátou minuty a půl na první. Po závodě říká, že ani jemu to dnes neběželo nejlépe. Mimochodem Miloš jako jediný z áčkové štafety vynechal včerejší náročný program knock out sprintu.

Na třetím úseku se staly z našeho pohledu dvě důležité věci. Vedoucí Švéd Jonas Leandersson nešťastně chybuje před sedmičkou a poté volí špatný postup na devítku. Z půlminutového vedení je najednou půlminutová ztráta na Švýcarsko, kterou ale do cíle ještě stihne stáhnout na 11 sekund. Skvěle zaběhl náš Vojta Král a nejlepším časem na úseku posouvá naší štafetu již na čtvrté místo.

Do posledního úseku vbíhá za Švýcarsko Judith Wyder a za Švédsko Tove Alexandersson, v další čtveřici je naše Tereza Janošíková, Norka Benjaminsen a dvě další Švýcarky (Ruch, Jenzer), ostatní ztrácí již více. A zde si musíme říct něco o systému hodnocení závodu. Oproti Mistrovství světa nebo Evropy může každá země postavit libovolný počet štafet, ovšem do výsledků se počítá pouze ta nejlepší, ostatní se škrtají.

A nyní zpět na trať. Vedoucí závodnice Světového poháru Alexandersson dost chybuje na dvojce, kde ji dokonce dotahuje naše štafeta. O vítězných Švýcarech je tak prakticky rozhodnuto. Ze skupiny za nimi se přece jen odpoutává Švédsko a dobíhá si pro druhé místo. Pro nás nyní není ani tak podstatné jak běžíme ve srovnání s dvěma dalšími švýcarskými týmy, ale jak se drží Norsko. A vypadá to dobře, stále má odstup, který se postupně ještě zvětšuje. Sice dobíháme na pátém místě, ale v takzvaném redukovaném pořadí jsme třetí a po sérii čtvrtých a pátých míst konečně s medailí! 😉

Výsledky:

Ve druhém závodě to je již druhá medaile a to nás čeká ještě krátká trať ve skalách u Turnova a sprint v Mladé Boleslavi.

/fotografie: Tomáš Bubela, Petr Kadeřávek, Petr Háp/