Čeští vrchaři mají za sebou úspěšné mistrovství Evropy, které se první červencový víkend odehrálo v italském Arcu. Vše korunovala Michaela Stránská, která vybojovala juniorské zlato v jednotlivcích. Dařilo se i mužům, kteří mezi týmy skončili ve složení Janů, Krupička, Fejfar a Lichý na stříbrném místě.
Mezi ženskými juniorkami vládla Michaela Stránská
Přestože je běh do vrchu spojován spíše s kopci, mistrovství Evropy bylo pojato jako city trail, kde nejdůležitější roli hrály schody. Míša Stránská se však v juniorské kategorii popasovala se 4 km tratí a s 200 metry stoupání na výbornou. S impozantním náskokem více než minuty vyhrála v čase 18:03. Boj tak čekal na druhé a třetí místo, o které se porvala tělo na tělo Italka Giulia Zanneová s Britkou Hiedi Daviesovou. Místní běžkyně nakonec vybojovala druhé místo o jednu sekundu za Britkou v čase 19:08.
V juniorské kategorii týmů dívek si však Britky spravily chuť. Daviesová společně s pátou Daleovou a desátou Starkovou vybojovaly pro Británii zlato a Italky nechaly na druhém místě. Třetí pozici získaly společně s M. Stránskou jedenáctá Maternová a třiadvacátá Divišová.
Mezi muži Janů šestý, Krupička desátý a Fejfar třináctý vybojovali v týmech stříbro
Mezi muži roli nejlepšího českého vrchaře potvrdil Jan Janů, který 12,3 km dlouhou trať s převýšením 750 metrů proběhl v čase 54:42 na šestém místě. Do elitní desítky se vtěsnal také Robert Krupička, který s časem 55:43 vybojoval desáté místo. Další českým závodníkem byl Ondřej Fejfar, který s časem 56:26 doběhl pro třinácté místo. V neposlední řadě na sedmadvacátém místě skončil Tomáš Lichý (58:10). Mužský závod ovládli Italští bratři Dematteisové, kteří vybojovali první a druhé místo. První skončil Martin Dematteis s časem 53:33 o sekundu před Bernardem – 53:34. Třetí skončil Turek Ahmet Arslam s časem 54:09.
Mezi týmy tak nebylo pochyb o vítězství Italského týmu. Stříbrné medaile směřují našim běžcům, kteří díky součtu míst vybojovali druhé místo před třetím Britským a čtvrtým Francouzským týmem.
Zajímavou perličkou mužského závodu je, že Bernard Dematteis na svého bratra Martina před cílem počkal a nechal ho vyhrát, protože Martin ME nikdy nevyhrál.