V sobotu 8. června se v okolí Kokořínska a Máchova kraje uskutečnil 3. ročník nádherného závodu s názvem Čertovskej ultratrail, kterého se zúčastnila i rodina Zbyška Zámečníka, která si zaběhla rodinnou štafetu ( otec 35 km, matka 25 km a dcera 6 km). Níže si můžete přečíst jejich dojmy ze závodu.
Čertovskej ultratrail byl u změny mého vnímaní běhu
Nebyl to jediný kamínek v mozaice změny, ale rozhodně jeden z těch nejzásadnějších. Když mi kamarádka Alex poslala facebookovou pozvánku na Čertovskej wintertrail, vůbec netušila co odstartovala. Takže teď jsem dvakrát ročně k nalezení v čertovské masce na písčitých cestách kolem Hamru na jezeře 🙂
Letní ultratrail, ďábelských 66,6 km, startuje na s čerty spojeném hradě Houska. Je možné si zaběhnout i poloviční trasu. V červnovém závodě je největší strašák pro běžce výběh na Bezděz a Ralsko. V zimě se pak běží “jen” 33,3 km, nebo opět poloviční trať 16,6 km. Ovšem o co je zimní závod kratší, o to častěji se čertovští běžci setkají s příkrým stoupáním, které bere velké množství sil.
| Jedná se o terénní ultratrail na 66,6 km a závod na 33,3 km, který vede nádhernou krajinou Kokořínska a Máchova kraje. Více informací o závodu Čertovskej ultratrail najdete v termínovce. |
Bez masky to prostě nejde
Na první čertovský závod mě přesvědčila Alex, že bez masky to prostě nejde. Každý další závod jsem masku stále vylepšoval. A jak to vidím, brzy mi naroste i kopýtko. Nejvíc jsem si ale užil masky Mikuláše na zimním závodě 2018.
Skvělé je zapojení dětí organizátorů, které pomáhají na občerstvovačkách nebo v cíli. A to je na tomto závodě další věc k obdivu. V době, kdy se mluví o době počítačové, a je těžké dostat děti ke sportu, je skvělé pokud se rovnou učí, jak připravit zábavu pro tolik lidí.
Letos jsme společně s ženou a dcerou zvolili rodinnou štafetu
Na prvním závodě jsem běžel sám. Na další jela se mnou žena jako podpora, aby už na dalším běžela společně se mnou. Letos jsem byl registrovaný na ultra. Když jsme zjistili, že je možné běžet rodinnou štafetu, přesvědčil jsem nejen ženu ale i dceru. Organizátoři nám vyšli vstříc s přeregistrací a my si tak mohli prožít společný zážitek. Tím jsme přispěli o další dva čerty navíc při pokusu o zápis do České knihy rekordů v kategorii nejpočetnější čertovský běh, který běžci a běžkyně absolvují v čertovských kostýmech. Dcera se už dnes těší na další ročník.
Co stojí za ocenění je rozhodně merchandise
Už druhým rokem se podařilo připravit nádherné triko s motivem závodu. Základem jsou hrady přes které závody vedou. Z loňska máme startovní Housku a letos přibyl Bezděz. Letošní rok je v tomto ohledu opravdu plodný. Za zmínění stojí i kelímky, které si běžec vezme do kapsy a využívá je na trase. V dnešní době důležitý krok a příroda děkuje.
A jak je to se změnou postoje k běhu?
Přátelská atmosféra, masky, zapojení rodiny… Už nelovím spoustu účastnických medailí. Užívám si běh jako takový, užívám si běh v přírodě, užívám si život jako takový. A to jsem se naučil na svém prvním čertovském výběhu. Když jsem půl hodiny vyjídal stánek s občerstvením za neustálého povzbuzování “dej si ještě něco”, a čas se v tu chvíli stal nedůležitým.
