Bolest kloubů a běh

Bolest kloubů a běh

Bolest kloubů, hlavně kolen a kyčlí, při sportu bývá často dávána do souvislosti s běháním. Jako příčina se často udává síla působící při došlapu, která údajně poškozuje kloub a způsobuje artrózu. Jako řešení se nabízí kloubní výživa, odpružená obuv nebo přestat běhat. Je to opravdu tak? Pojďme se podívat na to, co stojí za bolestí kloubů a jak to efektivně řešit.

Anatomie kloubu

Kloub je složen z kostí tvořících kloubní jamku a hlavici. Kosti jsou pokryté kloubní chrupavkou. Kloub je zabalen do kloubního pouzdra, vazivového obalu, patří tam také úpony šlach a vazů. Kloub tedy nemůžeme brát jako jeden celek, ale jako soubor rozdílných prvků tvořících celek. Tak je k tomu potřeba přistupovat i při léčbě. Je potřeba zjistit co a proč nás v kloubu bolí a to pak cíleně řešit.

Co nás to obvykle bolí?

Pokud nás něco bude bolet, půjde nejčastěji o bolest ze svalů, šlach nebo vazů, které budou přetíženy, případně v zánětu.

Chrupavka je část kloubu, která není inervována, tedy nebolí, pokud bude ale tato část narušena, může docházet k poškozování kosti pod vrstvou chrupavky a to pak bolestivé bude.

Jak může docházet k poškození chrupavky u běžců? Tím že kloubní plochy budeme zatěžovat v decentrovaném postavení – tedy tak, že se chrupavka bude odírat a kost pod ní pak bude reagovat tvorbou osteofytů (kostěných výrůstků), které mohou způsobovat velmi nepříjemnou píchavou bolest.

Kdy bude docházet k decentraci kloubu? Např. po nedoléčených zraněních – vyvrknutému kotníku, zlomenině nohy, koleni s přetrženým křížovým vazem, ale také při asymetriích našeho těla, např. když budeme mít jednu nohu delší. Obecně vždy, když budeme pohyb v kloubu provádět neoptimálně, jednu část přetížíme a druhou zase odlehčíme. Takto to můžeme dělat léta, ale potíže se po čase obvykle projeví.  

Artróza

Osteoartróza je onemocnění kloubu, při kterém dochází k obroušení/vymizení ochranné vrstvy chrupavky. V kloubu dochází k zánětu, což způsobuje bolest. Kloubní štěrbina se zmenšuje, vznikají kostní výrůstky (osteofyty), které svým tlakem způsobují pichlavou bolest. Zmenšuje se rozsah hybnosti v daném kloubu, při pohybu může být patrné praskání/křupání, svaly v okolí kloubu jsou stažené a bolavé. Typické jsou startovací bolesti – bolest na začátku pohybu, než se rozhýbeme.

Artroza a běh

Artroza kloubů není rozhodně typické onemocnění běžců! Přesto, pokud budeme dlouhodobě „špatně běhat“ – neoptimálně zatěžovat daný kloub, např. vlivem asymetrie těla nebo nedoléčeného zranění (např. přetržené vazy v kolenním kloubu + jeho nestabilita), můžeme se k artróze dopracovat.

Proto je potřeba dbát na prevenci a na první pohled malé bolístky nepřeběhávat. Než si „vyběháme“ artrózu, tělo nám bude signalizovat, že něco není v pořádku a budeme mít např. dlouhodobě bolest určitého svalu a opakující se blokády daného kloubu. Tady má význam zásah fyzioterapeuta, který nám pomůže uvolnit svaly, naučí kloub lépe stabilizovat, aby nedocházelo k jeho poškozování, nebo aby se alespoň minimalizovalo.

Při vážnějším poškození kloubu se vyplatí artroskopické vyčištění kloubu (např. odstranění osteofytů, plastiky vazů atd.), aby se zmenšilo poškozování kloubní chrupavky – zastavil nebo zpomalil rozvoj artrózy, který v konečné fázi může vést k nutnosti výměny kloubu, tedy totální endoprotéze.

To se aktivním běžcům moc často nestává. Tímto finálním řešením jsou nejčastěji ohroženy osoby s obezitou, ve věku nad 65 let. Rizikoví jsou ti běžci, kteří se dlouhodobě přetěžují a bolesti přeběhávají, mají k artroze genetické predispozice a nějakou výraznou dysbalanci. Riziko se může ještě zvýšit, když přestanou sportovat a přiberou na váze.

Pokud již artrózu máme, je vhodné běhat? Záleží, jak je závažná. Obecně vzato, pohyb v kloubu je léčivý a potřeba, aby se kloub „promazával“ a dobře fungoval. Pokud máme počáteční stupeň artrózy a např. s pomocí cvičení, uvolňování svalů, kloubní výživy, nemáme velké bolesti, rekreační běh by nám neměl uškodit. Pokud ale výše zmiňované nefunguje, bylo by rozumnější vyhledat jiné pohybové aktivity, kde nebude docházet k takovému zatěžování daného artrotického kloubu. Důležité je, nepřestat se hýbat.

Kloubní výživa – jak funguje, kdy ji používat?

Kloubní výživa má podporovat regeneraci chrupavky. Může to být tedy dobrý doplněk léčby nebo případná prevence poškození, ale pouhé braní kloubní výživy náš problém obvykle nevyřeší. Není to tak, že pokud nás bolí klouby, automaticky máme začít brát kloubní výživu.

Pokud si chrupavku poškozujeme špatným mechanickým zatížením, je potřeba měnit pohyb, např. pracovat na stabilizaci kyčle/kolene, měnit techniku běhu.

Když nás bude bolet koleno z toho, že máme přetížený stehenní sval, v něm bolestivé body, které dělají přenesenou bolest v oblasti čéšky, a my si naordinujeme kloubní výživu s myšlenkou, že máme určitě artrózu, kloubní výživa nepomůže. Potřebujeme léčit sval, uvolnit ho, zbavit trigerpointů, naučit se ho správně zapojit.

Pokud budeme mít poškozenou chrupavku – např. artrózou, budeme po operaci kloubu nebo mít poškozené vazy, tam je kloubní výživa na místě.

Nejčastěji bolavé klouby při běhu

Kolenní kloub

Koleno bývá nejčastěji bolavým kloubem u běžců. Pokud budeme mít např. počínající artrózu v kyčelním kloubu, paradoxně nás obvykle začne nejprve pobolívat koleno, vlivem odlehčování kyčle.

V oblasti kolene běžce obvykle bolívá úpon iliotibialního traktu, což způsobuje tzv. syndrom ITB, bolest na zevní straně kolenního kloubu, nejčastěji při sebězích nebo chůzi ze schodů.

Druhým nejčastějším bolavým místem je úpon čtyřhlavého stehenního svalu, způsobující tzv. skokanské koleno, bolest pod středem čéšky, obvykle při natažení kolene.

Akutní pomoc: iliotibiální trakt, quadriceps je potřeba uvolnit, nejlépe, rolováním, cvičením, a tejpováním

Kyčelní kloub

Pokud běžce bolí „kyčel“, obvykle jde o bolest ze svalů (TRP – bolestivých bodů) nejčastěji adduktorů a zevních rotátorů.

TRP se v těchto svalech vytvářejí nejčastěji z důvodu špatné stabilizace kyčelního kloubu.

Akutní pomoc: cviky pomáhající zastabilizovat kloub, protáhnout/uvolnit svaly kolem kyčelního kloubu.

Aby byl problém vyřešen trvale, je potřeba jít více do hloubky a zjistit příčinu potíží, s tím nám může pomoci např. fyzioterapeut.

1-streč můžete vnímat v nártech, předních stehnech, břiše a kolenou. Někomu stačí pouze sed na patách se záklonem trupu a oporou o prsty, dlaně, předloktí, není nutné jít až do lehu!
2-překážkový sed,úhel v koleni zhruba 90°, streč můžete vnímat v oblasti pravé hýždě, kyčle, třísla, ITB,zintenzivníte rotací pánve směrem k zemi (doleva)
3-z pozice na čtyřech nakročíte DK, ta pracuje, koleno se nevtáčí dovnitř, chodidlo je zapojené,můžete cítit streč třísla. záda jsou rovná, hlava v prodloužení trupu,ramena tlačíte směrem k nohám. Zvednete stejnostranou HK.


FYZIOKINESIS REHABILITACE
Mgr. Zuzana Krchová
-Specializuji se na sportovní fyzioterapii, převážně běžců
-Nabízím základní služby rehabilitace (rehabilitace
při bolestech zad a kloubů, po úrazech a operacích,
výhřezech meziobratlových plotének, neurologických
onemocněních, vadném držení těla, skolioze aj.)
-Provádím analýzu pohybu (běh, chůze, cyklistika)
-Věnuji se léčbě pánevního dna a inkontinence moči
u žen
-Řeším psychosomatické obtíže
CO VÁM GARANTUJI?
-Odbornou diagnostiku
-Profesionální, zároveň empatický přístup
-Objednání ihned -Příjemné prostředí
Více informací na www.fyziokinesis.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: