Horko takové, že se člověk začne potit, jen co pomyslí na sport a všední den. Odhadoval jsem účast zhruba deseti lidí. Možná patnácti. Ale čtyřicet nadšenců jsem opravdu nečekal. „Kdybych věděl, že dorazí tolik lidí, objednám fotografa…“ Říká mi Michal Dobiáš těsně před zahájením workshopu, který byl zaměřený na téma „seběhy“.
Nicméně zajímavých věcí bylo o poznání více. V první řadě jste mohli prohodit pár slov s ambasadory, kteří předávali cenné rady, kudy chodili (nebo spíš běželi?). I když někteří účastníci byli tak nároční, že by i doktor Kolář měl problém odpovědět. Co bych chtěl vyzdvihnout asi nejvíc, byla možnost si vyzkoušet boty z testovacích sad Inov-8. A nebylo to tak, že by někdo vysypal pytel trailovek a hrajte si. Vítek Kněžínek – nová tvář Inov-8 (přestože sám o sobě tvrdí, že je spíše za oponou) detailně přiblížil každý typ boty a doporučil, co si kdy obout.
Ostrý test na trati Inov-8 TRAILTOUR
Teorie a společenských kratochvílí bylo dost, vybíháme do terénu. Přiznám se, že jako kluk rozmazlený beskydskými traily a prudkými kopci, jsem se na trénování seběhů v Praze díval trochu skrz prsty. S pokorou uznávám, že jsem se mýlil. V Divoké Šárce je technických perliček víc než dost. My se ale rovnou dáváme do jedné z nejdravějších tratí letošního ročníku TRAILTOUR. Dělíme se na dvě skupiny, abychom se na úzké traily nějak vměstnali. Poziční boj budeme trénovat zase jindy. Drilujeme technicky náročné úseky. Téma „seběh“, potažmo běh z kopce, je ale trochu zavádějící, protože všechno co sbíháme, musíme zpátky vyběhnout. Takže makáme prakticky pořád. Těším se na nějakou dlouhou etapu Trailtůry – tyhle sprinty nejsou nic pro mě. Ještě, že jich je tolik. A vlastně skoro všude (i v Beskydech). Tom Hudec, závodník znalý světových závodů, běžcům vštěpuje co nejvíce praktických poznatků. Některé opravdu užitečné, například o práci rukou atd. S některými mají někteří běžci trochu problém – například: „Kdo nepadá, běhá pod svoje možnosti.“ Další velmi užitečnou věcí je bezprostřední feedback, který Vítek s Tomášem všem dávali. Správně mířená kritika a možnost si všechno okamžitě vyzkoušet, běžce posune asi nejrychleji. Ale nejenom technickými seběhy je člověk živ a tak jsme proběhli i mírné šotoliny a pošimrali nohy tempem pod 3:30/km. No, a protože bylo opravdu horko, bylo třeba doplňovat tekutiny a tak jsme vše ještě důkladně probrali u zrzavého ionťáku.
Tyto komunitní akce mají velký význam nejenom kvůli své metodice. Právě běžecká komunita je to, proč se i v takovém horku a ve všední den sejde tolik lidí. Různé typy osobností i výkonnostní úrovně, přesto si má každý téměř s každým o čem popovídat. A jsem rád, že jsou tady pořád lidi jako Michal Dobiáš a firmy jako Inov-8, které tyhle akce pořádají a podporují.
