Okruh, částečně protínající CHKO Kokořínsko – užijete vodní plochy, kopečky, zříceniny, pískovce a borovice.
Běh začnete zvolna, údolíčkem po červené kolem soustavy Holanských rybníků. Po chvíli již budete lehce stoupat k rozvalinám hradu Vítkovec, který je zřejmě jedním z nejmladších hradů, ale z chudáka zbyla už jen jedna jediná zeď.
Na rozcestí „Pod Smrtkou“ si můžete zaběhnout na skalnatou vyhlídku téhož jména, jejíž důvod pojmenování není nijak morbidní, ale pouze připomíná každoroční svržení Morany do Koňského rybníka.
Dále pokračujete po červené přes obec Stvolínky, až na první výstup této trasy, a sice vulkanický kužel Ronov (552,4 m n. m.) se stejnojmennou zříceninou hradu.
Na začátku louky, navazující na patu Ronova, je na sloupu špatně čitelná značka KČT s nápisem: „Dál přes louku až k úpatí Ronova.”
Vrchol a svahy kopce Ronov jsou ceněny a chráněny zejména díky zachovalému suťovému lesu s rozsáhlými suťovými poli (kamennými moři). Odměnou za nastoupané metry vám budou luxusní výhledy do okolí. Z hradu Ronov zbylo několik zdí, sklepů, část paláce a věže.
Po červené budete pokračovat dále až na rozcestí „Stranné“ a odtud se vydáte po zelené mezi pískovcové skály a borovice – kombinace pro tuto oblast velmi typická.
Na skalách a v místech, kde je mělká a chudá půda, kde nedokáže přežít většina kytek a stromy už vůbec ne, dokáže přežít borovice, která je odolná a v drsných podmínkách obstojí. A protože jsou ta místa tak nehostinná, borovici nic nevystřídá, nic ji nepřeroste, jak by se to stalo na místech s lepší půdou. Borovice v těchto místech možná připomínají bonsaje – malé a pokroucené stromy.
Rozhodně nevynechejte žlutý okruh kolem Vlhoště, který je ceněn mimo jiné i pro výše uvedené reliktní bory na pískovcích. Úplně na vrchol cesta nevede, ale stoupání si užijete.
Na závěr to vezměte po modré až do obce Holany.
