Jak ses k běhání dostal?
Atletice se věnuji od roku 1979, kdy jsem uspěl při náboru do atletické třídy (5.tř). V následujícím roce jsem začal navštěvovat sportovní školu ZŠ Pasířská v Jablonci n.N.. A vyjma období mezi lety 1991-2006 běhám dodnes.
V průběhu svého sportovního života jsem měl velké štěstí na velmi zajímavé sportovce a osobnosti. Na sportovní škole mými spolužáky byli vynikající běžci např. Pavel Hujer (dodnes drží juniorský rekord na 800 m) a Petr Pícha. Čtyři roky jsem navštěvoval výběrovou sportovní školu v Bulharské Sofii v letech 1982-1986, byl v denním kontaktu s výbornými bulharskými atlety a v té době i světovými rekordmany, např. L.Andonovovou a S.Kontadinovovou (skok vysoký), Y.Donkovovou a G. Zagorčevovou (100 m př.) a mnoho dalšími.
Po svém návratu zpět do Jablonce n.N. v roce 1986 jsem nastoupil do sportovního gymnázia Dr. Randy v Jbc a byl následující 4 roky v jedné tréninkové skupině trenéra Jiřího Drbohlava se skvělým běžcem Honzou Pešavou (stále majitel tří českých rekordů 3 000 m – 7:46, 10 km – 27:47 a půlmaraton – 1:01:31), dále do této skupiny patřili již zmínění Pavel Hujer (český juniorský rekord na 800 m – 1:47) a Petr Pícha (spolužáci ze ZŠ). A taktéž v Jbc se to v té době hemžilo skvělými atlety bežci: namátkou – Kubista, Gaisl st., Kraus, Pařík, Slouka, Michálek, Kamler, Bičián, Slabihoudek, Fořt, Polánek a mnoho dalších.
Mezi lety 1991 a 2006 jsi měl běžeckou pauzu, kdo stojí za návratem?
Současný restart mého běhaní, který začal před 6 lety má na svědomí vedoucí našeho ERT týmu Martin Fořt, který kolem sebe vytvořil skvělou partu bezva sportovců a kamarádů, která si neskutečně fandí a vzájemně se hecuje. A to vše za vydatné materiální podpory jablonecké firmy ELEVEN (Eleven sportswear s.r.o.) v čele s jejím ředitelem Martinem Křenkem, za což jim patří mé velké poděkování.
A samozřejmě toto všechno by nebylo možné bez neskutečného zázemí a obrovské podpory mé rodiny, mé nadmíru tolerantní manželky a dětí a taktéž velké podpory mých rodičů, zvláště taťky, který se mnou jezdí na více než polovinu mých závodů jako podporovatel a fanoušek.
Na co se specializuješ?
V současnosti jsou to běhy od 10 km po půlmaraton.
Jaké jsou tvoje nejoblíbenější závody?
Všechny závody v okolí Jablonce n.N. (Memoriál K.Líbala, Silvestrovský běh kolem 3 přehrad, Běh Do pohody, Ještěd SkyRace, Vlastibořický půlmaraton Okolo Vlasti, Janovských 11 a 19 km a mnoho dalších) Z těch vzdálenějších např. Tatry Running Tour na Slovenku.
Motivací pro závody je poměřování sil i sdílení zážitků s kamarády
Jak a čím se motivuješ před závodem?
Motivací je možnost se poměřovat se svými kamarády–soupeři a po závodě s nimi třeba u piva si navzájem sdělovat zážitky ze závodu.
Co je podle tebe nejdůležitější součást tréninku?
Mám svoji trasu s kopečky (podhůří Jizerských hor), vše v okolí svého bydliště, takže terén a kopce. Vše v terénu, žádná dráha, žádné úseky ani tempa.
Jaký je tvůj týdenní tréninkový objem?
Velice různý, od 40 do 65 km (roční 2 300 – 2 700 km)
Tvoje nejoblíbenější běžecké oblasti?
Všechny mé výběhy se točí v okolí Rozhledny Bramberk (787 m.n.m.), která se nachází 6 km od mého bydliště.
Během závodu nejím ani nepiju
Jak se stravuješ? Co je základem tvé stravy před a po závodě?
Před závodem k pití ovocný čaj a jogurt a po závodě hlavně jonťák (jakýkoliv, nevynechám i ten pivní) a skoro cokoliv k jídlu.
A co si dáváš průběhu závodu?
Během závodu vůbec nic, ani pití.
Využíváš nějaké gely nebo doplňky stravy?
Vůbec žádné.
Sport je pro mě největším bohatstvím
Jaké jsou tvoje oblíbené boty? A jaké bereš na závod?
Ve značce Adidas (střídám cca až 8 párů). Na závody taktéž Adidas, výjimečně Mizuno nebo Salming.
Bez jakého vybavení se neobejdeš?
Již šestým rokem běhám pouze ve výrobcích fy Eleven (Eleven sportswear) a jsem s nimi nadmíru spokojen.
Děláš nějaké doplňkové sporty?
Dříve kolo, lyže sjezdové i běžecké, inline brusle, fotbal, volejbal. Ale nyní, vzhledem ke své pracovní vytíženosti již pouze běh.
Máš nějaký další vzkaz pro čtenáře?
Závěrem bych chtěl dodat, že pro mě je největším bohatstvím, radostí a motorem, možnost být v této bezvadné partě a komunitě stejně smýšlejících lidí, setkávat se na závodech i mimo ně a užívat si každé chvíle strávené při našem sportu, který máme tak rádi.
Největší úspěchy
V mém věku je již samotným úspěchem dokončit každý závod ve zdraví a s dobrým pocitem, že jsem do toho dal maximum. Někdy jsem více vpředu a někdy i vzadu.
Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať běh i nadále přináší radost!
/Fotografie: archiv Romana Koravského/
