Maraton | 2:54:02 |
Půlmaraton | 1:19:27 |
10 km | 35:43 |
5 km | 17:34 |
3. místo na LH24 a Beskydské Sedmičce |
1. místo v mixech s Věrkou Vystrčilovou na B7 v roce 2016. |
Jak ses k běhání dostal?
Od mala jsem se hodně hýbal, asi jako každé děcko v té době. V běhu jsem ale vyčníval, na základce dodnes držím rekord na 1500 m. Vyzkoušel jsem proto i atletiku, ale ta mě nechytla a vrátil jsem se k fotbalu. V roce 2011 jsem si do telefonu stáhl běžeckou aplikaci a začal popobíhat. Za půl roku jsem se postavil na start půlmaratonu.
Běh mě víc chytnul až po přepálené Hostýnské Osmě v roce 2012 a následující Beskydské Sedmičce, na které jsem se poznal se zakladateli KESBUKu.
Na co se specializuješ?
Baví mě ultratraily. Čím delší, tím líp. Neumím totiž běhat rychle, ale pomalu a dlouho, to mi celkem jde, 🙂 ale závodím ještě na dráze za Jiskru Otrokovice, tak dám tělu párkrát za rok pořádně ochutnat kyselinu mléčnou. 🙂
Jaké jsou tvoje nejoblíbenější závody?
Hostýnská Osma na domácím hřišti, Javornická 100, která letos byla vymazlená, Nízkotatranská Stíhačka a Malofatranská 100. To jsou závody, na které se rád vracím.
Jak a čím se motivuješ před závodem?
Abych měl motivaci, vyberu si každý rok nějakou výzvu, velkou šílenost. Letos to byla LH24, loni Moravský Ultramaraton (7maratonů za 7 dnů) nebo v roce 2015 Ironman. Mám z takových výzev respekt z neznámého a obavy, jestli to vůbec zvládnu. Díky tomu mám mnohem větší chuť do tréninku. Při nich si představuju, jak budu dobrej nebo naopak, že jsem trénoval málo a budu úplně marný. 🙂
Co je podle tebe nejdůležitější součást tréninku?
Poslouchám tělo a trénuju podle toho, co mě zrovna ten den bude bavit a „chutnat“ mi. Už mám vyzkoušené, že když se hlavě nebo tělu nechce, raději si otevřu pivo a brambůrky. 🙂
Jaký je tvůj týdenní tréninkový objem?
To budu vědět tak za měsíc, nedávno jsem si totiž koupil hodinky. 🙂
Tvoje nejoblíbenější běžecké oblasti?
Nejvíc toho samozřejmě naběhám v okolí Sazovic. Lesy, pole, křížem krážem… Abych stačil Beskydským tygrům, jezdím do nedalekých Hostýnek, které nabízí spoustu tras a krásných míst.
Jak se stravuješ? Co je základem tvé stravy před a po závodě?
Večer před závodem těstoviny, hodně těstovin. 🙂 Ráno už jen lehce pečivo se slaninou, banán a nějakou tyčku. Ovesné kaše a jogurtů s lupínky jsem se přejedl.
Po závodě tak, jako asi většina ultráčů, dám tělu, o co si řekne. S tím si hlavu opravdu nelámu! Vydal jsem spoustu energie, tak proč se trápit a něco si odpírat.
Mám jednu historku. Před startem B7, Pan Běžec, Vlastik Bukovjan měl hlad a ve Frenu si koupil klobásku. Když jsem viděl, že jeden z nejlepších běžců, co kdy v Česku běhali maratony, svačí klobásku. Neváhal jsem a dal si taky. 🙂
A co si dáváš průběhu závodu?
Vždy se těším na vývar. Na pití určitě Cola, ale pokud je možnost, dám si hlt piva.
Využíváš nějaké gely nebo doplňky stravy?
Začal jsem s Nutrendem a nejspíš už nebudu měnit. Ne že bych se bál vyzkoušet i jiné značky, můj žaludek je celkem popelnice a zvládne asi všechno. Jen už jsem zvyklý.
Jaké jsou tvoje oblíbené boty?
Scott Kinabalu Enduro. Těžší bota, na kterou jsem poprvé nadával, co to je za kanady. 🙂
A jaké bereš na závod?
Scott Kinabalu RC nebo Scott Supertrac RC
Bez jakého vybavení se neobejdeš?
Tak asi boty, ponožky, trenýrky a tričko doporučit můžu, ale každý si sám musí najit co mu sedí a vyhovuje. 🙂
Děláš nějaké doplňkové sporty?
V poslední době opravdu jen běhám. Asi i proto se dostavily výsledky. 😉 Dřív jsem mnohem víc natrénoval na kole, chodil plavat nebo zahrát squash. Rád chodím na cvičení parťačky Věrky, kde se protáhnu a posílím střed těla.
Za poslední 3 roky se mi párkrát zadařilo. Nejvýše je samozřejmě 3. místo na LH24 a Beskydské Sedmičce v letošním roce. (B7 s Laďou Řehákem)
Hodně vysoko je i 1. místo v mixech s Věrkou Vystrčilovou na B7 v roce 2016.
Ale úspěch je každý dokončený závod. Když člověk překoná krize a zaženete démony, kteří našeptávají, ať to vzdáte. Protože to je tak jednoduché.
Nebo dobrý pocit z výkonu, a že jste se dobře připravili na výzvu, kterou jste před sebe postavili.
Děkujeme za rozhovor a ať se daří!
/fotografie: archiv Jaroslava Vichera/