JANA ZÍMOVÁ

Ráda soupeřím s muži

Jak ses k běhání dostala?

Jsem dítě z vesnice, tedy věčně v běhu. Běhávala jsem už na základní škole, typické „patnáctistovky“ a jiné krátké tratě na školních akcích. Když jsem šla na střední školu na Kladno, byla jsem na internátě a měla relativně čas. Díky kamarádce Hance jsem se dostala k atletice blíž. Tehdy bylo AC Kablo Kladno (dnes AC Tepo Kladno) a já začala trénovat pod vedením trenéra Kamenského. Osobně si myslím, že se mnou moc nikdo žádný plán neměl, ale bavilo mě běhat. To bohužel skončilo v necelých 19 letech díky mononukleóze a pak i maturitou.

Z Kladna jsem odešla a měla jiné starosti. K běhání jsem se dostala znovu (díky běhajícím kolegům) v březnu 2013, měla jsem 3 děti a pracovala jsem na 1/2 úvazek v nemocnici. Z počátku jsem si šla občas zaběhat, postupně jsem přidávala, ale pořád jen jak jsem chtěla nebo měla možnost. V květnu jsem si zkusila první závod na 3,5 km, v červnu na 20 km a v září jsem odběhla první maraton – kladenský (04:30:05). Když jsem odcházela do auta, zastavil mě Zdeněk Kučera, z vedení klubu, zda bych nechtěla být členkou MKK. Se slovy, že to mé běhání úplně vážné nebude jsem odešla … Tuším, že někdy v listopadu jsem Františkovi Tůmovi (prezident MKK) odevzdávala přihlášku. 🙂

Na co se specializuješ?

Běhám tratě od cca 4 km po maraton. Na kratší tratě nejsem tak rychlá a na ultra nemám myšlenky a chuť. Maraton je strop.

Jak a čím se motivuješ před závodem?

Vpřed mě žene lepší čas a umístění. Soupeřím ráda s muži, to je dost motivující. 🙂

Jaké jsou tvoje nejoblíbenější závody?

Nelze zmínit jeden. Ráda závodím a ráda objevuji nové.

Ráda běhám doma na Slánsku

Jaký je tvůj týdenní tréninkový objem?

Já se přiznám, že ho na přesný počet kilometrů nesleduji, ale tuším, že se pohybuje kolem 80 – 100 km v průměru.

Co je podle tebe nejdůležitější součást tréninku?

Dlouhé tempové běhy. Ty mě i baví. Když se to tak vezme, nakonec mě baví vlastně všechno, jen se někdy přesvědčit … Trénink je třeba měnit. Od krátkých úseků přes fartleky až po ty nejdelší tratě (nejvíce v tréninku mám 34 km, víc ne). Nezapomínat lehce posilovat a protahovat, co se ještě nestihlo zkrátit. 🙂

Tvoje nejoblíbenější běžecké oblasti?

Ráda trénuji v místě bydliště. A to je na Slánsku. Běhám i na dovolených, ale vždycky méně než doma.

Během závodů nejím

Jak se stravuješ?

Jsem tři roky vegetariánka, ale jednou za čas zhřeším a dám si rybu.  Jinak se ale snažím jíst rozumně a zdravě, bílé víno si dám velmi výjimečně a začala jsem pít slabou kávu. Záleží, na jaký závod se chystám. Například před maratonem nejím 3 dny mléčné výrobky, moc zeleniny, apod. Jím více těstovin, hodně piju, stravuji se v menších porcích, ale pravidelně. Před ostatními závody nic zvláštního neomezuji. Jen se den předem necpu. Po závodech všeobecně doplním tekutiny a jím tak, jak jsem zvyklá.

A co si dáváš v průběhu závodu?

Během závodů nejím a piju, až když má trať kolem 20 km nebo je velké teplo. Jinak pít nepotřebuji. Na půlmaratonu alespoň 2x, na maratonu každých 5 km iontový nápoj a tam už používám i různé gely, ale nic jiného.

Využíváš nějaké gely nebo doplňky stravy?

Občas si koupím nějaký proteinový nápoj, beru vitamín C, léky na klouby a teď v Třeboni se mi osvědčily Enervit doplňky, konkrétně gely a želé. Když mám náročný trénink nebo závod, tak přijde rozhodně vhod ovocný Birell.

Pro běh je potřeba láska ke sportu i umění překonávat se

Jaké jsou tvoje oblíbené boty?

Rozhodně Salming. Na tréninky nejvíc model enRoute a Distance.

A jaké bereš na závody?

Nejvíce závodím v Salming Speed 6.

Bez jakého vybavení se neobejdeš, co bys doporučila ostatním?

Výbavy je moc, rozhodně už neplatí, že běh je nejlevnější. Když už se do toho pustíte naplno, něco to stojí. Neobešla bych se bez vybavení zn. Salming, mého sponzora, bez Garmin hodinek a hrudního pásu.

Děláš nějaké doplňkové sporty?

V létě s rodinou rekreačně kolo, jinak doma lehce posiluji s vlastní váhou. Do letošního února jsem i lyžovala, ale bohužel kolena mi to nyní nedovolí.

Chtěla bys ještě něco doplnit? 🙂

Běh není jen o vybavení. Je třeba mít lásku ke sportu, odhodlání umět překonat bolest a své hranice, chuť se rvát. Běh vám něco vezme a něco jiného dá. Pak je fajn, když se najde někdo, kdo vám fandí, a úplně nejvíc kdo vám chce pomoci, aby to mělo smysl. Já mám skvělého trenéra Petra Donnera a rodinu, která mi běhaní umožňuje.

Největší úspěchy

Letos si určitě nejvíc cením úspěchu na Třeboňském maratonu z 20.října. Na ten nikdy nezapomenu. Nemohla jsem natrénovat na slušný čas na Prahu kvůli bolavému koleni, nakonec jsem ji ani neběžela. V září na Kladně jsem si původní osobák (03:09:16) stáhla jen na čas 03:08:24, tam mě dohnala hypoglykémie. Pořád jsem byla hladová po lepším čase, ovšem v ten, který se mi povedl ve Třeboni jsem ani nedoufala. Je to sice jen pár vteřin, ale pro mne neskutečně cenných a důležitých. Emoce, které v cíli vypukly byly nepopsatelné. Čas 02:59:52 byl velký sen. Jsem první ženou na Kladensku, které se to splnilo.

Děkujeme za rozhovor a ať se i nadále daří!

/fotografie: archiv Jany Zímové/