JAN PROCHÁZKA

Jan Procházka patří mezi naše nejúspěšnější orientační běžce, ale jeho jméno znají velice dobře i ve světě, a pokud se objeví na startovní listině, mají všichni orienťáci nebo běžci dost těžkého soupeře navíc. To dokazují jeho největší úspěchy, ke kterým patří zlatá medaile ve štafetě z MS 2012 ve Švýcarsku nebo 4. místo na krátké trati na ME 2014 v Portugalsku.

V současné době se Jan Procházka připravuje na Mistrovství světa ve Skotsku, které se bude konat na začátku srpna.

Orienťák je sport pro celou rodinu

Pojďme se vrátit zpátky na začátek, kdy a kde jsi začal s orientačním během?

Pocházím z Dobřichovic a orienťák jsem v místním oddíle začal dělat už v 9. letech. Ze začátku spíše občasné zimní tréninky a letní rodinné dovolené na vícedenních závodech. Orienťák tedy dělám od dětství a díky tomu, že se mnou začali i rodiče, tak jsem měl možnost objezdit velké množství závodů v Čechách. To by mělo být i motto našeho sportu, tedy sport pro celou rodinu.

Co tě vedlo k rozhodnutí se mu věnovat naplno?

Asi úspěchy v dorosteneckých kategoriích, zařazení do dorostenecké repre a hlavně neuvěřitelná parta. Dodnes jsou kluci z mojí generace moji nejlepší kamarádi. Navíc jsem soutěživý typ, takže jsem v dorostencích začal postupně i systematicky trénovat.

Čím se pro tebe stal orienťák?

V současné době je to životní styl, který mě naplňuje. Baví mě trénink i závodění. Jsem členem české reprezentace a finského oddílu Kalevan Rasti. Na soustředěních a závodech s těmito týmy trávím až 3 měsíce v roce. Hlavní je, že mě to stále baví a naplňuje.

Nejvíce si cením titulu mistrů světa ve štafetách

Jaké úspěchy jsou pro tebe nejcennější?

Jasným vrcholem mojí dosavadní kariéry je titul mistrů světa, který jsem v roce 2012 získal s Tomášem Dlabajou a Honzou Šedivým ve štafetovém závodě. Je to neuvěřitelný úspěch, o kterém jsem snil už od roku 2007, kdy jsem poprvé běžel na MS. Z individuálních úspěchů to je několik umístění v top 10 na middlu a ve sprintu na MS. Loni jsem navíc dokázal vybojovat 4. místo na ME, což mi vlilo novou motivaci do žil.

Jaké jsou tvé cíle pro letošní sezónu?

Vrcholem sezóny je vždy mistrovství světa, které se koná začátkem srpna ve Skotsku. V současné době bojuji o nominaci na nominačních závodech v Kytlici. Musím uznat, že zatím jsou moje výkony v sezóně trochu za mým očekáváním, přesto doufám, že se dokážu během následujícího měsíce dostat do vrcholné formy a na MS budu schopný bojovat o medaile, i když jakýkoliv výsledek do top10 bude úspěch.

Trénuju hlavně s mapou a v zimě nabíhám objemy

Mohl bys ve zkratce charakterizovat tvůj trénink?

Jsem orientační běžec, proto trénuji hlavně v lese s mapou. V zimě se snažím hlavně nabrat běžecké objemy hladkým během, který prokládám soustředěními v Portugasku nebo Španělsku. Například letos jsem během jednoho týdenního kempu v Madridu odběhal 17 tréninků a okolo 200km a 20h s mapou v lese. V dubnu už postupně začíná závodní období, pro mě to znamená skoro každý víkend závody, ale i v tomto období mezi závody musím trénovat a připravuji se pouze na dva vrcholy. Letošním prvním vrcholem byl blok závodů v červnu a teď najíždím do závěrečné přípravy před MS.

Jaké je podle tebe největší specifikum orientačního běhu?

Běh v terénu je silově velmi náročný, takže na dráze a silnici sice odběhám celkem dost tréninků, ale hlavní je rozvíjet i běh v terénu mimo cesty. Druhým důležitým rozdílem oproti hladkým běhům je schopnost orientace, tedy práce s mapou a buzolou. Na vrcholové úrovni se mapové chyby počítají na vteřiny a já musím být schopný mezi jednotlivými kontrolami nalézt tu nejbezpečnější a přitom nejrychlejší variantu. Závodník, který dokáže najít balanc mezi fyzickým a mapovým výkonem se v cíli většinou raduje z vítězství.

Svůj trénink počítám na počty hodin zatížení

Jaké tréninkové ukazatele mají pro tebe nejvyšší vypovídající hodnotu? Proč? (km, hodiny, posilovací jednotky, tepová frekvence atd…)

Tréninkový plán si sestavuji podle hodin zatížení, protože v orientačním běhu počet naběhaných kilometrů velmi závisí na náročnosti terénu. Přesto kilometry pro zajímavost počítám. Třeba loni jsem odtrénoval 580 hodin, z toho 480 hodin běhu. S mapou jsem odběhal asi třetinu času a celkem mám za rok 2014 naběháno 5600km.

Jaké cítíš rezervy v tréninku?

Rezervy v tréninku má asi každý sportovec. Nalezení správného poměru mezi tvrdým tréninkem a dostatečným odpočinkem je ohromnou výzvou. Musím se přiznat, že třeba v roce 2013 se mi podařilo se před MS přetrénovat. Naopak letos se trápím s mapovou technikou, což je způsobeno nedostatečnou koncentrací při mapových trénincích. Tím si špatné návyky přenáším i do závodů. Prostor pro zlepšení je vždy!

Orientační běh se odehrává v různých typech terénu, jak tomu přizpůsobuješ přípravu?

Musím cestovat, jinak se na závodech mimo ČR nedá uspět. Například letos máme MS ve Skotsku a klasika se poběží v místních vřesovištích. Mapové značky jsou sice stejné jako v Čechách, přesto ve Skotsku značí jiné druhy porostu a podrostu. Díky tréninku v sousedních lesích od letošního MS se tak snažím pochopit rozdílnou interpretaci skotského terénu do mapy.

Inov-8 mi nabízí boty na všechny typy povrchů

Na světové úrovni kolikrát rozhodují o vítězi vteřinky, a tak se určitě musíš spolehnout na kvalitní boty. V čem běháš?

Několik posledních let mě obouvá Inov-8 a na jejich obuv budu spoléhat i na letošním MS. Ohromnou výhodou této značky, je široké pole působnosti, takže mám možnost si vybrat jak boty pro lesní disciplíny, tak pro městské sprinty.

Používáš jednotlivé modely Inov-8 pro určité terény nebo to prostě střídáš?

Mám jediného favorita a tím je X-Talon 190. Je to závodní bota, kterou se nebojím vzít do lesa, ale často ji využívám při závodech v krosu. Navíc mě podrží i při dlouhých výbězích po horách.

Díky za rozhovor a přejeme mnoho štěstí na MS ve Skotsku. ( 29.6. byla zveřejněna nominace na MS a Jan Procházka byl nominován na spritové štafety, štafety, middle a klasiku).