Dana Šafka Brožková je historicky nejúspěšnější postava našeho orientačního běhu. Dvojnásobná, individuální mistryně světa. V současné době musí navíc skloubit náročný trénink s profesí lékařky v genetické laboratoři, kde se věnuje převážně výzkumu a také s rolí matky.
Dana pochází z Rovenska pod Troskami, které se nachází v samém srdci Českého ráje. Jejím domácím klubem je Sportcentrum Jičín – orientační běh, kterému je věrná prakticky celou svou závodní kariéru.
Ke sportu ji to vždycky táhlo – kolo, lyže, judo, ale k běhání se dostala až přes orientační běh…
„V Rovensku vznikl oddíl orientačního běhu, kde se pořádaly jednou týdně mapové tréninky a v zimě různé sporty v tělocvičně. O víkendech se potom jezdilo na závody. To se mi zalíbilo a u orientačního běhu jsem už zůstala. Postupně jsem přestoupila do jičínského oddílu orientačního běhu – Sportcentra Jičín. V 18ti jsem poprvé reprezentovala ČR na MUDu (Mezinárodní utkání dorostu – 3. místo štafety) o 2 roky později na JMS (juniorské MS) – 1. místo klasika, 2. místo štafety.“
„V orientačním běhu jsou disciplíny lesní – middle a long – krátká (35´) a klasická (80´) trať, štafety a sprintové – sprint (13´), sprintové štafety – spíše ve městě a v parku. Dřív jsem běhala sprint a long, nyní již jen ty lesní disciplíny.“
Nějaká větší nervozita před závodem se Dany netýká, většinou se jde projít s warm up mapkou (kousek mapy blízko závodu) a v terénu už se začne těšit na samotný závod.
Mezi svoje nejoblíbenější řadí závody Tiomila a Jukola, velké štafetové závody ve Švédsku a Finsku s úžasnou atmosférou. Jedná se prestižní, noční závody, kdy se v aréně sejde kolem 15 000 lidí!
Přečtěte si o tom, jak fungují kluby ve Skandinávii, kde je orientační běh národním sportem. |
Dana přes týden trénuje 10 – 15 hodin, liší se u ní týden na soustředění a mimo soustředění. Také je nutné přihlédnout k tomu, že při běhu v terénu je rychlost jiná než na rovné silnici a ona běhá většinou v terénu. Do času počítá i nezbytné posilování.
U tréninku je podle Dany klíčová vyváženost. Běhat rychlé i vytrvalostní tréninky a zařazovat posilování. Posilování nejen běžecké, ale i trupu, stabilizační cviky, aby se udržel správný postoj a nebyl problém třeba se zády. A regenerace, ale tu bohužel moc nestíhá.
Jako doplňkové sporty volí lyže, kolo, inline a posilování TRX.
Přečtěte si jak vypadá trénink orientačního běhu a v čem je specifický. |
„Před závodem jsem zvyklá na ovesnou kaši a po něm na regenarační nápoj. Během výkonu nejím, maximálně při longu si dám gel. Běžnou stravu doplňuji rozpustným hořčíkem.“
Dana nepreferuje konkrétní značku bot. Při orientačním běhu se běhá v botech s hřeby, aby se nohy ve svazích nesmekaly. Nezbytné vybavení pro ni představuje buzola, která usnadní orientaci v terénu.
Maraton: neběžela jsem
Půlmaraton: neběžela jsem
10 km: neběžela jsem
5 km: neběžela jsem
1000 m: neběžela jsem
běháme 3km na dráze, tam mám nejlepší čas 10:21, ale v orienťáku je to více o vytrvalosti a o tom běžet rychle v terénu než na dráze.
Medailí z MS – 2x zlato long a middle, 2x stříbro – long, štafety, 1x bronz – long. Stříbra z ME z longu. Několik medailí z AMS (Akademického MS), několik předních umístění na SP. Radost mi udělá i medaile z MČR, tam už jich mám hodně, jednou to musím spočítat.