ALENA KRCHÁKOVÁ

Alena Krcháková patří ve své věkové kategorii mezi špičkové maratonské běžkyněv Evropě i na světě a podle dosažených časů je historicky naší nejlepší veteránskou vytrvalkyní. Je trojnásobnou mistryní Evropy v maratonu a na evropských a světových soutěžích vybojovala celkem 8 medailí.

Běhat jsem začala po osamostatnění našich čtyř dětí

Alena bydlí na Vsetíně a jejím domácím klubem je AC Moravská Slavia Brno.

Její běžecký příběh začíná poté, co se všechny děti osamostatnily a vylétly z hnízda. Jako zasloužilá matka 4 potomků měla najednou spoustu volného času, který se rozhodla věnovat běhu…

„Mým prvním závodem byl Pražský půlmaraton v roce 2005. Byl to naprosto jedinečný a neopakovatelný zážitek. Čas jsem měla kolem 2 hodin, byla jsem zničená, ale atmosféra závodu a energie, kterou jsem cítila ze startovního pole byla tak silná, že jsem věděla, že to je něco, co nikde nezažiju. A je to přesně to, u čeho chci zůstat a pro co se vyplatí trénovat, dřít a věnovat většinu volného času. Následovaly nějaké desítky, a pak jsem se začala chystat na svůj první maraton. Bylo to v roce 2006 ve Vídni a zážitek to byl nesrovnatelně větší než v Praze. Povzbudilo mě to k účasti na ME veteránů v Poznani, kde jsem s časem 3.33.33 vyhrála svou kategorii a řeknu vám, že svět je z té bedny za zvuku naší hymny opravdu krásný. Na podzim roku 2006 jsem navázala spolupráci s panem Jiřím Šmitákem, který mě dovedl k mým současným výsledkům, a kterému jsem za to nevýslovně vděčná.“

Mou nejsilnější motivací je nezklamat trenéra a udělat mu radost závodem běženým na doraz a z plných sil

Společně s trenérem panem Jiřím Šmitákem u sebe Alena objevila vlohy běhat maratony a půlmaratony, v nichž dosahuje skvělých výsledků. Desítku si také občas zaběhne, ale není to ono z hlediska velké rychlosti, stejně jako u tratí na 3 a 5 km.

Jejím nejoblíbenějším závodem je Olomoucký půlmaraton i přes to šílené počasí, které ho pravidelně doprovází.

Bazén doporučuji všem běžcům

Alena nejraději trénuje na cyklostezkách v okolí Vsetína, k dispozici je zde několik desítek kilometrů různé obtížnosti. Nejdůležitější je však pro ni trénink na stadionu, kde může kvalitně natrénovat rychlost. Na cyklostezce to nejde moc dobře, z hlediska tvrdosti asfaltu. Přes týden naběhá 80 až 100 km a před závodem 30km.

Jako doplňkové sporty ráda zvolí jízdu na kole nebo plavání.

„Letos jsem se začala učit znak a kraul, ještě mi to moc nejde, ale je to výborný kompenzační sport. Po běhu skvěle uvolní celé tělo.“

Jím vše na co mám chuť, ale v rozumné míře

„Dávám přednost lehčí stravě, protože po bůčku nebo kačence se zelím se běží špatně. Pochutnám si na nejrůznějších zeleninových salátech, těstovinách s kuřecím nebo krůtím masem. Mám ráda rýži, omáčky, hlavně rajskou. Prostě jím vše na co mám chuť, ale v rozumné míře. Před závodem si musím dávat pozor na nadýmavou stravu a omezit vlákninu, protože mívám střevní problémy a ne vždy je budka po ruce. Takže před závodem těstoviny a poslední den mívám rýžový nákyp se sušeným ovocem, oříšky a přidávám trochu proteinového prášku. Po závodě mívám neskutečnou chuť na maso, takže po doběhu ještě zvládnu sacharidovo-proteinový koktejl a těším se na pořádný steak. A musím se přiznat ještě k večerní předzávodní skleničce kvalitního červeného vína – aby závod dobře dopadl.“

Během závodu Alena nemá potřebu jíst. Bere si vodu a od poloviny maratonu ionty, ale opatrně, aby ji neprohnaly, a mívá v kapse Enervit cukříky, ty obyčejně stačí.

Gely jí nedělají dobře, takže užívá multivitaminový komplex, hořčík proti křečím, přípravek na klouby, koenzym Q10 a pak nějaké antioxidanty. To všechno doplňuje dobrou kávou, aby měla i nějakou kofeinovou vzpruhu.

Po operaci menisku se mi běhá dobře v botách značky Brooks

Z běžeckých bot se Aleně nejvíce osvědčily Mizuno a po operaci menisku se jí běhá dobře v botách značky Brooks. Na závody obouvá Salming speed, které jí opravdu sedí.

Jinak nedá dopustit na kompresní podkolenky, bez nichž si závod nedovede představit, a pak sluneční brýle, nezbytné hlavně kvůli muškám. A neposlední řadě nesmí chybět sporttester! Oblíbený Garmin Alenu poslední dobou zlobí a trénink bez měření nestojí za nic.

Největší úspěchy

Nejvíce si cením času v Berlíně, Olomouci a hodinovky v Brně. Jsem hrdá také na 2.místo v půlmaratonu na Veteran master games v Sydney v roce 2009. Za velký úspěch považuji i tři tituly veteránské mistryně Evropy v maratonu v letech 2006 a 2012.