Homepage Běžci týdne

TOMÁŠ SVOBODA

Rekordy

Maraton	2:40:55 (2014)
Půlmaraton	1:16:14 (2012)
10 km	33:41 (2012)
5 km	16:53 (2015) Pětku neběhám, jen loni na podzim jsem udělal výjimku.

Největší úspěchy

Nejvíce si cením vítězství na Beskydské sedmičce 2015 (Sport, MČR, traťový rekord), je to pro mně splnění velkého snu, zároveň i zadostiučinění po vleklých zdravotních potížích.

Pět beskydských vrcholů: 2x 1. místo (2012 M.Stárek, 2013 Z. Cypra)

Nízkotatranská stíhačka: 1. a 2. místo (Z. Cypra 2014, 2015)

Týništské šlápoty: 1. místo (2012)

TOMÁŠ SVOBODA – horský běžec s duší závodníka

Na začátku všeho byl klukovský sen

Tomáš Svoboda pochází z Valašského Meziříčí nedaleko od Beskyd, bydlí ve Všechovicích kousek od Hostýnských vrchů, momentálně běhá za Adidas Outdoor Team. Mezi jeho nejoblíbenější běžecké lokality patří právě rodné Beskydy.

„Běhat jsem začal až ve 36 letech, když jsem si chtěl splnit svůj sen z dětství a zaběhnout alespoň jedenkrát v životě maraton. Běžel jsem ho v Praze po dvou měsících přípravy, po nemoci, ještě den před startem jsem bral antibiotika. Na 35 km jsem myslel, že opravdu umírám. Příšerné.

V cíli to byly naopak jedinečné pocity, dodnes jsem nezažil větší sportovní opojení. Několik let jsem běhal jen silniční maratony a tomu odpovídala i odpovídala příprava – většinou samá silnice. Pak jsem poprvé ochutnal Lysacup a úplně jsem tomu propadl, běhu v kopcích a běžecké komunitě spojené s Lysacupem. Běhal jsem tenkrát v týmu i s Honzou Zemaníkem, kterému bylo tak 18-19 let. Hlavní motivací pro mne ale stále bylo zlepšit se v silničním maratonu – nejdříve pod 3 hodiny, pak ještě více. Jenže více než o 2-3 minuty pod 3 hod to dlouho nešlo.

Změna přišla až po prvním ročníku Beskydské sedmičky, která mě nasměrovala k dlouhým horským běhům. Přestal jsem starat o přípravu na silniční běhy a užíval si výběhů po horských hřebenech. S tím přišla i výrazně vyšší kilometráž a k mému překvapení i velké zlepšení na silnici.“

Závody jsou pro mě za odměnu

Běhání je pro Tomáše druhá přirozenost, nejraději by běhal pořád a všechno. Přípravu však směřuje především k nejoblíbenějším domácím, horským běhům. Baví ho ale také silniční závody nebo krosy.

Pro trénink ani závody žádnou velkou motivaci nepotřebuje. Chodí si zaběhat hlavně pro radost, do přípravy rád zařazuje oblíbené fartleky a tempové běhy. Nejvíc se však těší, až se mu to po zahřátí pořádně rozletí. Nicméně ke svým sportovním výsledkům je velmi kritický a prakticky pořád nespokojený, snaží se tedy běhat tak, aby si toho po závodě nemusel moc vyčítat.

Mezi jeho favority v závodech patří Beskydská sedmička, Hostýnská osma, Chřibský maraton.

Zde si můžete přečíst: Rozhovor se Zbyňkem Cyprou a Tomášem Svobodou a jejich společném vítězství na Beskydské sedmičce

Jak vypadá Tomášův týdenní tréninkový objem?

„Loni jsem běhal méně než obvykle, ani nevím kolik, zřídka přes 100 km za týden. Dříve to bylo tak 80-120 km týdně. Od loňského jara jsem po zranění začal běh střídat s koloběžkou, což mi přináší novou radost. Každou dovolenou mám zároveň jako individuální běžecké soustředění, kdy brzo ráno a večer probíhám místa, kam se normální turisté nikdy nepodívají, a kochám se. To naběhám 200, někdy i 300 km za týden.“

Mimo běhu rád jezdí i na kole, chodí po horách a v zimě vyráží na běžky. V loňském začal jezdit na koloběžce. Nejpve to pro něj byl jen prostředek pro posílení zádových svalů, pouze náhradní sport v období, kdy ze zdravotních důvodů nemohl běhat. Zakrátko však kouzlu koloběhu zcela propadl.

Banán je nejlepší musli tyčinka

Tomáš má rád přirozenou stravu, umělé vitamíny a minerály, to není nic pro něj. Během závodu pro doplnění energie se sebezapřením použije gely, tyčinky, cukrové tablety, ionťáky, ale mnohem raději si dá vodu, kolu a banán. Pro regeneraci organismu zařazuje zelený ječmen a zelenou řasu Chlorellu.

Před závodem je zvyklý snídat misku musli, při horských bězích přidá před startem ještě banán.

S jídlem při běhu to má složitější: „Já každé sousto strašně dlouho žvýkám i doma u stolu, za běhu pak ještě mnohem dýl. Takže na občerstvovačkách se snažím zobnout jen něco malého. Slabost mám jedině pro polívky, ty prostě musím. Jíst a pít za běhu je pro mne za trest. Při několika hodinových tréningových bězích nejím nic, většinou ani nepiji, i když mám s sebou dostatek jidla pití.“

V cíli se z něj pak stává otesánek – sní vše co uvidí:-)

Parťák je důležitější než vybavení

„Více mne zajímá kde běhám, s kým a jak, než jaké boty mám na nohou. Obecně jsem ale ze silnice zvyklý na boty s vyšším tlumením, minimalismus mne neoslovil. Preference vybavení se u mně docela mění, momentálně nejraději trénuji v botách s technologií BOOST, silniční Adidas Glideboost, které za sucha používám i v terénu.“

Při silničních závodech Tomáše nejčastěji uvidíte v botách ADIOS BOOST, na horské běhy volí Adistar Raven a Terrex BOOST.