Michala budete nejvíce znát asi z jeho společných výsledků se Zdeňkem Křížem. Letos dokázali vyhrát 3 ze 4 závodů seriálu Rock Point Horské výzvy a obsadit tak první místo i v celkovém pořadí seriálu. Jeho výsledky jsou vynikající i přesto, že jeho hlavní specializací jsou skialpy a běh má jen jako součást letní přípravy.
Michal pochází ze Špindlerova Mlýna a s běháním začal hlavně kvůli sobě:
„Pravidelně sportovat a běhat jsem začal až někdy ve dvaceti letech. Před tím jsem se sportu spíš vyhýbal a „užíval si studentská léta“. Pak jsem si řekl, že takhle dál ne. To byl asi ten impuls se sebou něco začít dělat. Začal jsem běhat.“
V současné době se během připravuje především na zimní sezonu, kdy se věnuje skialpinismu. Od toho se odvíjí i skladba jeho tréninku. Týdně naběhá 60 -120 km týdně. Jako běžec ale konkrétní specializaci nemá, pouze ho lákají hory. Nejčastěji ho potkáte v jeho domácí a nejoblíbenější lokalitě, v Krkonoších. Trénuje zde skoro denně a i když některá místa probíhá pořád dokola, pokaždé si to užívá a objevuje nové detaily, nové výhledy a pohledy na okolní přírodu. Jinak vzhledem k tomu, že je horským nadšencem, tak se s nadšením vydá také do Alp nebo Tater.
JEho nejblíbenejší závody nejdeme kde jinde než v Krkonoších a jedná se o jeho srdcové záležitosti. Malá cena Špindlerova Mlýna, Rokytnice n. J. – Dvoračky, Jilemnice – Žalý, Krakonošova 25 a podobně. A jak se na závod motivuje?
„Na závod se většinou těším, což je nejlepší motivace. Někdy je horší se motivovat k tréninku. Jsou dny, kdy je potřeba jít a člověku se opravdu nechce. Naštěstí těchto dnů u mně není mnoho. Pak je důležitý nevyměknout. Ten pocit, když se z běhu vracíte jako vyměněný člověk, s lepší náladou, to je ta nejlepší odměna.“
Michalova sezona se odvíjí od jeho přípravy na tu zimní, skialpinstickou. Ze začátku letní sezony běhá hlavně delší a pomalejší běhy, ke konci (na podzim) pak zařazuje hlavně intenzitu a silové tréninky. Za nejdůležitější považuje kopce, které běhá s holemi.
Říká, že důležité je hlavně vše správně namíchat a načasovat. V praxi to znamená roky hledání, spousta pokusů a omylů. V jeho případě je tu běh jako příprava na zimu, na skialpinismus. Takže určitě vytrvalost a síla. Rychlost v běhu odsouvá na druhou kolej.
Jediná strava, na kterou trochu dbá, je večeře a snídaně před závodem. Aby byla energie a nebylo po tom těžko. Takže klasiky jako těstoviny, rýže, ovesná kaše, jogurt, ovoce,… Jinak stravu bohužel moc neřeší. Když je období většího výdeje, lednice vrže třeba až do půlnoci.
Pití a jídlo řeším až u dlouhých závodů nad tři hodiny. Pokud jsou vedra, je dobré pít trochu dřív. Ionťáky, trochu coly s vodou. Po těch všech pachutích gelů a tyčinek přijde vhod kousek banánu, ale Žždné tajné speciality nemá.
Michal běhá nejčastěji v klasických silničních modelech běžeckých bot. Odběhá v nich skoro všechno, protože jsou lehké, pohodlné. Jejich nevýhodou je, že je třeba je čsatěji měnit. Na závody je tomu obdobně. Bere většinou ty, ve kterých zrovna běhá. Boty do terénu si bere jen při opravdu těžkých podmínkách, jako bláto, kamenitá suť a podobně.
V rámci jeho důsledné přípravy pak hodně využívá sporttester, který používá hlavně v období objemových tréninků, aby se v intenzitě nedostával příliš vysoko.
Maraton: klasický
Půlmaraton: 1:14
Z těch běžeckých to asi bude 2. místo v kategorii Brixen Dolomiten Marathon2013, 4. místo v kategorii Zugspitze Extreme berglauf 2012, výhry v závodech Horské výzvy a její celkové výtězství v tomto roce. A samozřejmě každý, s dobrým pocitem dokončený závod.