Tomáš Maceček na Livigno SkyMarathon: „Technická náročnost se s domácími závody nedá srovnat…“
Slunce, vedro, trail plný kamení, potom půl metru široký sněhový hřebínek s půl kilometrovým srázem na obě strany, před kterým je zapíchnutá cedule ZÁKAZ PŘEDBÍHÁNÍ. Chvilku zase ferata a řetězy, kdy mi ujíždějící suť a kamínky od bot borce přede mnou střílejí na hlavu. Přeskočit zurčící potok a pak dolů po laviništi, které zaplnilo úzké údolíčko. S motající se hlavou těžko říct, co je špinavý sníh, hlína a co kameny. Nahoru pro změnu stoupáme podmáčenou trávou a každým krokem se propadám do půl holení do bažiny. A k tomu všemu ta nadmořská výška, kdy se v 2800 m.n.m. nezmůžu na víc, než jednu dávat jednu nohu před tu druhou. Ale jinak je to nádhera