Alexandr Neugebauer

Zdeněk Bufka je na Českolipsku, ale vlastně i v celém Libereckém kraji, aktivní běžecká legenda. Nejenom že vyhrává ve veteránských kategoriích přespolní i silniční běhy, 65letý vytrvalec dokáže prohánět i o desítky let mladší závodníky.
Vloni se stal i celkovým vítězem okresní běžecké ligy. „Je to příjemné, když proženu mladší kluky,“ usmívá se českolipská běžecká legenda.

Uběhnout během 12 hodin maraton se mi zdálo jako velmi jednoduchá věc. Když jsem zvládl půlmaraton v klasickém závodě za 2:05 hodin, tak s přestávkami uběhnout dvojnásobnou vzdálenost a mít na to 6x více času musí být brnkačka. No, zas taková pohoda to nebyla…

Již poosmé se uskutečnila běžecko-charitativní akce, která má název Adventní běhání. Principem bylo vydržet běhat každý den od 1. do 25. prosince a to minimálně 30 minut. Díky aplikacím bylo možné nasbírané kilometry sledovat v celkových žebříčcích a navíc proběhané kilometry se proměnily v peníze (od firem), které putovaly k potřebným – malým hrdinům, kteří to od narození nemají v životě jednoduché.

Čím dál tím populárnější se stává 24 hodinový závod na Jedlovou v Lužických horách. Letos se uskutečnil čtvrtý ročník, a díky slušnému počtu účastníků (88) je velmi pravděpodobné, že budou následovat i další. Navíc je nutno podotknout, že to je zároveň charitativní akce, při které se letos vybralo 13 150 Kč, které putovaly k handicapovaným dětem.

Petra Hurtová se odmala pohybuje na invalidním vozíku a to kvůli vzácné genetické vadě, která se nazývá lékařskou terminologií osteogenesis imperfecta, laicky řečeno „lámou se mi kosti na potkání,“ uvádí Petra na svém internetovém profilu. Ani to jí však neodradilo, aby se věnovala sportu, a to jízdě na handbiku. Nezávodí však jen s handbikery, ale i s běžci v rámci oficiálních závodů.

Už jsme si za uplynulá desetiletí zvykli, že běh je součástí mnoha sportů – triatlon, orientační běh, ale i takoví fotbalisté toho také při zápase hodně naběhají. V poslední letech však začíná být populární i tzv. canicross. Tomuto novému sportovnímu odvětví propadl i zkušený atlet Radek Bekr z České Lípy, který závodí s fenkou Miou.

Ultra běžce Istvána Szondu jsem osobně zažil vloni na Jedlové při 24hodinovém běhu. Skončil tam druhý, když dokázal tuto lužickou horu zdolat 50x. V tu chvíli jsem si říkal, že je fakt dost dobrej. Ale poté, co jsem se teď po rozhovoru o jeho běžeckých výkonech dozvěděl, si říkám, že i slovo skvělý je málo. Jeho posledním závodem byl Ještěd SKY RACE, kde výjimečně neskončil na pódiu.

Zdolat 100 km za 24 hodin. Takovouto výzvu přijaly desítky lezúňú a plazúňú, jak se mimo jiné říká účastníkům Špacíru. Tento pro někoho bláznivý závod se koná v Beskydech už přes dvacet let a letos mezi účastníky nechyběli ani (použijme další charakteristické oslovení pro tuto akci) špacírnice Petra Popová z České Lípy a špacírník Adam Galdia ze Smolkova u Opavy.

Zpravidla to tak bývá, že s přibývajícím věkem se běžci soustřeďují více na delší běhy. Odborníci by řekli, že zatímco rychlá svalová vlákna s věkem ubývají, pomalá, lépe však zní vytrvalostní, zůstávají.

Jedna překonaná výzva může zrodit tu další. Přesně tohle platí pro Veroniku Fülovou, která po loňském absolvování 24hodinovky na Jedlovou se rozhodla letos zdolat 18 prominentních vrcholů Lužických hor. A i to zvládla na jedničku. Za 21 hodin a 28 minut uběhla a ušla 107 km a nastoupala 4 473 metrů. A to i díky kamarádům, kteří jí postupně doprovázeli. „Tenhle závod byl jeden z nejnáročnějších, ale za to nejkrásnější, jaký jsem absolvovala,“ říká sympatická běžkyně, kterou letos čekají další výzvy, jak prozrazuje v rozhovoru.