Petr Vabroušek

Na podzim vás čeká vrchol sezony. A chcete na něm podat ten nejlepší možný výkon. Tak hurá do tréninku a úspěch se dostaví?!? Ne tak zhurta. Trénink určitě ano, ale ingrediencí, ze kterých se výkon hodný osobního rekordu skládá, je mnohem více.

Dlouhé měsíce se připravujete na svůj nejdůležitější závod roku a něco se nepodaří. Místo vysněného vítězství, osobáku, finišerské medaile přijde jen hořké zklamání a chuť se na všechno vykašlat. Hořká pilulka, kterou není snadné spolknout. Ale i to ke sportu patří.

Posilování je a vždy bylo předmětem vášnivé debaty mezi výkonnostními běžci. Ti, kteří se mu vyhýbají, dávají s ohledem na svůj omezený prostor k tréninku přednost čistě běhu. anebo nechtějí moc uhýbat z rozvoje vytrvalosti a rychlosti směrem k nespecifické síle. Spousta dalších má zase obavy z růstu hmotnosti v důsledku zvýšení podílu svalové hmoty. Troufám si ale říct, že pokud se vám 2× týdně podaří vyšetřit 20–60 minut na posilování, vaše běžecká výkonnost tím dlouhodobě rozhodně neutrpí, právě naopak!

Jako běžci máme nejméně dva zásadní důvody vrhnout se na pravidelné otužování. Tím prvním – obecně platným – je vybudování silné imunity a odolnosti proti sezonním onemocněním. Tím druhým a neméně důležitým je zvýšení odolnosti proti nepříznivému počasí při běhu samotném a nezanedbatelný přínos pro zlepšení výkonnosti. Při vhodném načasování můžete také urychlit regeneraci. S otužováním samozřejmě souvisí i nezanedbatelný přínos v oblasti psychické (odhodlanost, pevná vůle, vytrvalost…).

Vrcholový sport je o neustálém pohybu nad propastí. Cesta na vrchol vede po úzkém hřebeni a stačí krok navíc a řítíte se dolů… Dát tréninku maximum je nesmírně těžké. Nikdo totiž přesně neví, kde zátěž tělo přestane zvládat.

Všichni dobře víme, že běh je zdraví prospěšný a po vydařeném běhu máme vždy dobrý pocit. Tento pocit se ale obvykle dostavuje až v průběhu tréninku a hlavně po něm. Naopak ve chvíli, kdy je potřeba vybojovat ve svém programu čas právě pro běh, nebo ve chvíli, kdy se nám opravdu vyběhnout nechce, to nebývá vždy jednoduché… Jak sebe nebo své bližní tedy motivovat k pravidelnému běhání?

Někdy člověk dělá vše tak dobře, jak jen umí a stejně se mu zranění nebo jiné zdravotní potíže nevyhnou. Proto je dobré s tímto fenoménem umět pracovat. No jo, jenomže, jak poznám, že už organizmu škodím, a že nejde třeba jen o lenost nebo pozitivní únavu?

Řešením snahy o dosažení maximálního možného lidského výkonu je vlastně rovnice o téměř nekonečném množství proměnných. V aktuálních lidských možnostech není a zřejmě nikdy nebude všechny tyto proměnné identifikovat. Natož jejich hodnoty souběžně optimalizovat. Pokud se ale budeme snažit přiblížit se dokonalosti co nejvíce, nezbude nám než co nejvíce těchto proměnných odhalit. Poté je roztřídit podle míry jejich vlivu na náš výkon. A také kvantifikovat jakou míru „dokonalosti“ u každé jedné z nich aktuálně dosahujeme a jaké možnosti ke zlepšení každého jednotlivého parametru máme. Takže zadání máme! Jen to řešení rozhodně nebude běh na krátkou trať… 🙂

Pokud vás láká ultramaraton a máte již nějakou tu maratonskou vzdálenost v nohách, není nic jednoduššího než se přihlásit na ultra. Co všechno tohle „poprvé“ obnáší?

I když žijete především pro běhání a nic jiného vás možná ani tolik nenaplňuje nebo nebaví, i jiné sporty mohou mít ve vaší přípravě své velmi důležité místo.