Osobní rekordy: 60 m - 7,7 /1967/ 100 m - 12,3 /1967/ 200 m - 24,8 /1967/ 300 m - 39,3 /1968/ 400 m - 55,2 /1968/ 500 m - 1:10,5 /1967/ 600 m - 1:28,0 /1968/ 800 m - 2:00,2 /1966/ 1 000 m - 2:39,8 /1967/ 1 500 m - 4:15,4 /1968/ 3 000 m - 9:31,0 /1969/ 5 000 m - 16:36,0 /1969/ 10 000 m - 36:24,2 /1970/ hodinovka - 16 239 m /1974/ půlmaraton - 1:41:41 /1999/ 25 km - 1:36:22 /1974/ maraton - 2:54:38 /1973/ 100 km - 11:40:00 /1976/ 25 km - 1:36:22 /1974/
Kolébkou vytrvalostních běhů se stala Anglie. V ní se největší pozornost zaměřovala na běžce, kteří působili jako rychlí doručovatelé zpráv.
Překvapením druhého ročníku běžeckého závodu Vokolo príglu v roce 2011 byl start naší nejlepší maratonské běžkyně všech dob Aleny Peterkové /nar. 13.11.1960/, která už dávno ukončila svoji závodní kariéru.
Startovní pole prvního olympijského maratonu tvořilo 13 domácích běžců a čtyři cizinci. Tři z nich už byli v předcházejících soutěžích úspěšní. Žádný však neměl zkušenosti z běhu na velmi dlouhou vzdálenost. Snad se – tak jako většina diváků – domnívali, že kdo dosahuje kvalitních výkonů na středních tratích, dokáže totéž i v maratonu. Ale jak se později na vlastní kůži přesvědčili, krutě se mýlili.
František Nemetz, běžec, trenér i rozhodčí. Velká osobnost českého běhu, která odešla velmi náhle.
Malý svratecký maraton patří mezi srdcové závody každého správného běžce. Loni se na březích řeky Svratky běžel už 61. ročník.
Maraton byl určen původně výhradně mužům, a tak ne každý ví, že první nesmělé a osamocené pokusy na této trati absolvovaly ženy ve stejném období jako muži.
V 19. století byly velmi populární šestidenní závody. Start těchto ultramaratonských běhů, které se těšily velké pozornosti obecenstva, byl vždy o půlnoci z neděle na pondělí a jejich konec opět o půlnoci ze soboty na neděli.
První běžecké atletické závody, které pořádali mladí průkopníci „hoši v dorosteneckém věku“ se na našem území konaly 9. dubna 1884 v Praze na Štvanici. Na trati dlouhé asi 350 metrů v konkurenci šesti borců zvítězil Oskar Lažnovský v čase 1:02 min. před Josefem Malečkem, který zůstal o tři sekundy zpět.
Medzinárodný maratón mieru v Košicích se poprvé konal v roce 1924 a během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony. Na jeho trase startovali čtyři olympijští vítězové – Juan Carlos Zabala, Abebe Bikila, Mamo Wolde a Waldemar Cierpinski. Kromě Zabaly a Bikily také dalších pět držitelů nejlepších světových výkonů a osm mistrů Evropy.
Do olympijských her v roce 1904 prošel maraton dalším výkonnostním vývojem. Předpokládalo se proto, že kvalitně obsazený závod v americkém St. Louis bude sledován s velkým zájmem. Na jeho startu se však 30. srpna 1904 sešly jen dva tisíce diváků. Na čtyřicetikilometrovou trať vyběhlo 32 běžců z 5 zemí za nepříjemné teploty ovzduší 28 stupňů ve stínu.