Osobní rekordy: 60 m - 7,7 /1967/ 100 m - 12,3 /1967/ 200 m - 24,8 /1967/ 300 m - 39,3 /1968/ 400 m - 55,2 /1968/ 500 m - 1:10,5 /1967/ 600 m - 1:28,0 /1968/ 800 m - 2:00,2 /1966/ 1 000 m - 2:39,8 /1967/ 1 500 m - 4:15,4 /1968/ 3 000 m - 9:31,0 /1969/ 5 000 m - 16:36,0 /1969/ 10 000 m - 36:24,2 /1970/ hodinovka - 16 239 m /1974/ půlmaraton - 1:41:41 /1999/ 25 km - 1:36:22 /1974/ maraton - 2:54:38 /1973/ 100 km - 11:40:00 /1976/ 25 km - 1:36:22 /1974/
Ze snahy o splnění limitu našich maratonců pro účast na letošních olympijských hrách vyšla vítězně jen Eva Vrabcová Nývltová. Ve své maratonské premiéře dosáhla v květnu v Praze druhého historicky nejlepšího času českých žen 2:30:10 a vybojovala si tak letenku na olympijské hry do Ria.
Mezinárodní maraton míru v Košicích, po Bostonu druhý nejstarší maratonský běh na světě, slaví letos 92. výročí svého založení. Na jeho trase bylo dosaženo nejen mnoha výborných kvalitních časů, ale závod se nevyhnul ani celé řadě kuriozit. Připomeňme si alespoň některé z nich:
První maratonský běh u nás se konal 25. října 1908. Na trati Praha-Smíchov – Dobříš závodilo 6 vytrvalců a všichni náročnou trať zvládli. Prvenství si v čase 3:22:50 vybojoval a stříbrný pohár získal nejlepší český vytrvalec té doby Arnošt Nejedlý, který dva měsíci předtím startoval v olympijském maratonu v Londýně.
Nedílnou součástí výzkumu bylo i sledování věku maratonců, v němž si vytvořili své nejlepší osobní výkony.
Kvalitní úroveň tempové rychlosti, tedy výkonnosti na kratších tratích, je jedním z rozhodujících faktorů pro dosažení odpovídajícího výkonu v maratonu. Podívejme se, jak na tom byli námi zkoumaní vytrvalci.
Na nápad zařadit do výzkumu sledování maximálních tréninkových dávek maratonců mě přivedl článek o těchto údajích špičkových ruských vytrvalců uveřejněný tehdy v časopise Ljogkaja atletika.
Rozhodně nechci srovnávat současnou úroveň českého vytrvalostního běhu se „starými zlatými časy“. Rád bych ale podal na základě rozsáhlého výzkumu provedeného před mnoha lety informaci, za jakých podmínek je možno dosáhnout určitého výkonu v maratonu. A to bez ohledu na dobu, protože „maratonská matematika“ je neúprosná, a platí v každé době.
Volkswagen Maraton Praha, jeden z nejkrásnějších maratonů na světě, který patří i mezi 17 vyvolených „best city“ závodů.
Krátce po startu prvního olympijského maratonu v Athénách v roce 1896 běželi všichni vytrvalci pohromadě, poté se však jejich pole značně roztáhlo. Na 10. kilometru byl v čele Australan Flack, který byl po dvou vítězstvích na středních tratí považován za favorita, těsně sledován Američanem Blakem a Francouzem Lermusiauxem.
První olympijský vítěz v maratonu Spyridon Luis se stal ihned po doběhu do cíle doslova národním hrdinou. Oba princové, kteří ho na posledních metrech jeho cesty doprovázeli, jej dovedli ke královské lóži, kde přijímal gratulace. Královna Olga ho objala, políbila na čelo a věnovala mu svůj prsten.