Analýza běhu není jen pro profesionály

Kdy si nechat udělat analýzu běhu?

• Po zranění – měli jste běžecké zranění/běžný úraz, rádi byste se vrátili k běhu, ale máte strach/nechcete, aby se zranění opakovalo? K běhu jste se po pauze vrátili, ale obtíže se vracejí nebo se vyskytlo něco jiného? Zde je analýza běhu určitě na místě. Je potřeba zjistit příčinu obtíží, a tu pak cíleně řešit.
• Při běhu mám bolesti – Pokud vás při běhu/po běhu něco bolí, je vhodné s tím něco dělat. „ Přeběhat“, se nedá vše. Pokud potíže neřešíte včas, může se stát, že si vyběháte běžecké zranění, které pak budete dlouhodobě odstraňovat.
• Začínám běhat – pokud s během začínáte, nejste si jistí, chcete se poradit, chcete předejít případným komplikacím ze špatného běžeckého stylu, je analýza běhu to pravé pro vás, a pokud jste ještě před tím dlouhodobě nesportovali, platí toto dvojnásob.
• Chci běhat lépe – běháte, žádné potíže nemáte, ale např. byste se rádi zrychlili a sami si nevíte rady, potřebujete probrat složení tréninků/techniku/regeneraci.
• Při běhu se necítím dobře – vysloveně bolesti nemáte, ale potýkáte se např. s podivnou únavou, pocity těžkých/tuhých nohou, připadáte si neohrabaně, při běhu se vám špatně dýchá/píchá vás v boku aj.? Všechny tyto symptomy mohou být způsobeny špatnou technikou běhu.

Co budu potřebovat?

To záleží na daném pracovišti, kde bude analýza probíhat. Obvykle ale věci na běhání, lepší jsou kraťasy než dlouhé kalhoty, ideální když je běžec oblečen jen do půl těla, ženy v běžecké podprsence (klasická podprsenka není vhodná, často padají ramínka, a běžkyně tak podvědomě vytahují ramena nahoru/hrbí se, což pak zkresluje držení těla/negativně ovlivní techniku běhu). Terapeut tak může lépe vidět na svaly, sledovat zapojení těla a lépe diagnostikovat. Oblečení může leccos zamaskovat, například přetížení svalů podél páteře, špatnou stabilizaci lopatky atd.

Jak to bude probíhat?

Správně by analýze měl předcházet rozhovor/odebrání anamnézy. Je potřeba vědět, jak daný běžec běhá (povrch, skladba tréninků, závody atd.), jaké jsou jeho cíle/motivace, zdravotní stav aj.
Před vyšetřením běhu je vhodné udělat tzv. kineziologický rozbor. Vyšetřit stav svalů/kloubů atd., je potřeba běžce vnímat komplexně, v kontextu. Pokud bude například běžec po operaci kolene a bude mít zmenšený rozsah pohybu v daném kloubu, odrazí se to jistě i na technice běhu. Tu pak budeme schopni efektivněji řešit, protože už budeme díky předchozímu vyšetření vědět, co stojí za příčinou např. kulhání. Pokud bychom udělali jen analýzu běhu samotnou, uvidíme chybu, ale nemusíme se dobrat příčiny a následně správného řešení.
Z tohoto důvodu je lepší podstoupit analýzu běhu u fyzioterapeuta než např. jen v rychlosti v běžecké prodejně. K samotnému vyšetření je možné využívat různých metod, např. tlakovou desku, která nám ukáže rozložení tlaku při došlapu/zatížení chodidla, dobu kontaktu nohy s podložkou aj. Vyšetření můžeme udělat i jednoduše venku, běh natočit a provést video rozbor.

Obvykle vyšetření ale probíhá na běžeckém páse. Ideální je začít naboso, jedině tak je možné vidět detailně zapojení chodidla, což je velmi důležité, např. to, jak používáme palec při odrazu (obvykle odraz zapojení kyčelního kloubu), jak zapojujeme prsty, obuv toto vše zakryje. Naboso pak také probíhá korekce došlapu, bez bot budete nohu lépe vnímat, korekce pro vás bude snazší než v obuvi. Další fází je běh v botách, u mnoha běžců je technika běhu v botách jiná než naboso. Běžec se pak učí techniku „naboso“ aplikovat na běh v botách, ve kterých běžně běhá.
Vhodné je, aby před pásem bylo umístěno zrcadlo, aby běžec mohl vidět na své tělo a lépe tak pochopil/procítil, co je špatně (noha se vytáčí ven, ruka se zvláštně kroutí, hrbím se, ukláním se do strany aj.) a naučil se lépe poznat, kdy běží  „správně“. Zrak je velmi silná pomůcka, je potřeba ale naučit se tělo vnímat bez korekce zraku.
Analýza běhu tedy slouží k diagnostice – hledání příčiny problému a ve druhé fázi ke korekci/nácviku správné techniky běhu.
Analýzu je vhodné zopakovat např. za 2 – 4 týdny, běžec si bude zkoušet novou techniku, testovat, jaký vliv to má na jeho potíže, zda si je v tom jistý/ ví, jak na to aj. (občas se vyskytuje komplikace s hyperkorekcí – běžec se snaží až příliš a vlivem přehnané korekce si může např. přetížit něco jiného). Při kontrole je prostor s terapeutem vše zkonzultovat, upravit, případně novou techniku zase o kus posunout/zaměřit se na něco jiného.

Úskalí analýzy

Pokud vyšetření probíhá na páse, je možné, že někdo poběží zásadně jinak než venku, jde přeci jen o laboratorní podmínky.
Někomu se na páse motá hlava, zásadně ztrácí stabilitu, pak takovéto vyšetření nemá smysl a je potřeba využít jiných metod.
Někoho běh na páse dosti rozhodí, ale běhu je schopen, někdy to nemusí být na škodu, tyto ztížené podmínky mohou pomoci lépe identifikovat daný problém, který by při normálním běhu nemusel být tak patrný a ukázal by se např. až v únavě, po 10 km náročného běhu.

Jak vypadá výstup z běžeckého vyšetření?

Záleží, jaká metoda byla zvolena.
Pokud byl běh natáčen, můžete dostat zpracované fotografie např. fázi došlapu/odrazu, kde může být viditelné, co je špatně – např. koleno se vtáčí dovnitř, chodidlo jedné nohy se vytáčí zevně, rameno na jedné straně taháme nahoru, ukláníme se asymetricky k jedné straně atd. Při video rozboru si můžeme danou fázi stopnout, obrázek zvětšit a zkoumat.
Pokud je použit speciální software a je prováděna kinematická analýza, jako výstup může běžec dostat velké množství dat. Např. přesný úhel daných kloubů v určité fázi kroku, jakou silou působíte na podložku při došlapu, dobu kontaktu chodidla s podložkou atd.
Při použití pedoscanu (tlaková deska) můžeme vidět, jak zatěžujeme jednotlivé části chodidla. Výstupem je pak obrázek, kde jednotlivé barvy odlišují rozdílné tlaky, zajímavé je pak např. porovnání obou chodidel vůči sobě.
Výše zmíněné může dobře sloužit k objektivizaci vašich potíží, může někomu posloužit k určitému „zhmotnění“ abstraktních záležitostí, lepšímu pochopení/uchopení problematiky.
Rozhodně by se ale nemělo zapomenout na osobní prožitek a procítění pohybu. Tato věc je neměřitelná, ale je nejdůležitější! Například prožitek a pochopení toho, že při došlapu na pravé noze vytáčím špičku ven, umět to srovnat, umět bez kontroly zraku poznat, kdy to dělám špatně, a kdy ne.
K čemu vám poslouží fotografie a množství čísel a úhlů? Potřebujete hlavně vnímat, že něco děláte špatně, a pak ve druhé fázi to umět změnit, naučit se vnímat své tělo/pohyb. Tuto část nenahradí žádný přístroj, tu s pomocí terapeuta musíte zvládnout sami. To je to zásadní.

Jak s výsledky naložit v praxi?

Měřitelné výsledky mohou skvěle sloužit k objektivizaci a porovnání toho, jak se daný problém mění v průběhu terapie.
Např. běžec přichází s bolavým kolenem, příčinou je špatná stabilizace kyčelního kloubu, z pedoscanu je patrné přetížení vnitřní části chodidla. Po terapiích/cvičení provedeme znovu měření a můžeme sledovat, jak se optimalizovalo rozložení tlaku při došlapu, ověření zda zvolená terapie funguje. Porovnání obrázků pak může u někoho sloužit motivačně nebo např. k vědecké činnosti.
V zásadě ale nic takového není potřeba, zda to funguje, nebo ne, poznáte sami nejlépe dle toho, zda vaše bolesti mizí, nebo zda přetrvávají.

FYZIOKINESIS REHABILITACE
Mgr. Zuzana Krchová
-Specializuji se na sportovní fyzioterapii, převážně běžců
-Nabízím základní služby rehabilitace (rehabilitace
při bolestech zad a kloubů, po úrazech a operacích,
výhřezech meziobratlových plotének, neurologických
onemocněních, vadném držení těla, skolioze aj.)
-Provádím analýzu pohybu (běh, chůze, cyklistika)
-Věnuji se léčbě pánevního dna a inkontinence moči
u žen
-Řeším psychosomatické obtíže
CO VÁM GARANTUJI?
-Odbornou diagnostiku
-Profesionální, zároveň empatický přístup
-Objednání ihned
-Příjemné prostředí
Více informací na www.fyziokinesis.cz