Vloni zaběhl dosud nejlepší český čas na legendárním závodě Ultra Trail du Mont Blanc, který je pro trailové pomyslnou nejvyšší metou. Letos doběhl 5. na mistrovství republiky v ultra sky, které se konalo v rámci závodu Lysohorský ultratrail. A necelé tři týdny na to pak ve velké konkurenci skončil 17. v závodě Lavaredo ultratrail konaném v italských Dolomitech. Jak Aleš Sedlák trénuje, kde nejraději běhá a jaké má další běžecké plány?
Aleši, gratuluju k pěknému výsledku v Lavaredu. Jak pro Tebe závod probíhal a jak jsi s výsledkem spokojený?
Děkuji. Do závodu jsem šel s tím, že bych chtěl mít cílový čas pod 14:30. Takže s časem pod 14 hodin jsem určitě spokojený. Prvních 30 km jsme s Peťou Hénkem a Michalem Vašíčkem šli plánově ostřejším tempem, a měli jsme tedy tu čest jít celou první část s čelem závodu. Bylo jasné, že celý závod jejich tempo neudržíme, a tak po 30 km jsme se s klukama roztrhali a každý si šel svoje. Byl to pěkný zážitek jít ve skupince společně se jmény jako Tom Evans, Hannes Namberger nebo Thibaut Garrivier. Mně se až do cca 70. kilometru šlo parádně, pak jsem si vybral slušnou krizi, možná zaplatil daň za rychlý začátek, ale od 90. kilometru jsem se dostal zpátky do hry a podařilo se mi tempo vystupňovat tak, že z toho byl nakonec dobrý výsledek.
Závod se běžel necelý měsíc po mistrovství republiky v ultra sky, které se konalo v rámci závodu Lysohorský ultratrail a kde jsi obsadil krásné 5. místo. Jak jsi zvládnul za poměrně krátkou dobu zregenerovat?
Mám pocit, že čím déle běhám, tím tělo regeneruje rychleji. Po LHUTu jsem si tak dal pár dní volna a mohl jsem pokračovat v plném tréninku bez nějakého omezení.
Obecně se zaměřuješ na delší tratě, vloni jsi dokonce běžel legendární UTMB a zaběhl tam nejlepší český čas. Je to výsledek, kterého si vážíš nejvíc? A jak na tento závod vzpomínáš? Jak se Ti líbila jeho atmosféra a myslíš, že se do Chamonix ještě vrátíš?
Ze všech distancí mám asi nejradši závody, které mají okolo 100 km, ale rád si čas od času zaběhnu i něco delšího, jako je třeba UTMB. Atmosférou to bylo rozhodně něco, co jsem nikde jinde na závodě nezažil. Vzpomínám si, že v údolích byl takový blázinec, že jsem se vždy těšil na kopec, kde nebylo tolik lidí a kde jsem si mohl užívat výhledy na masiv Mont Blanc a byl tam klid. UTMB byl minulý rok moje priorita a celou sezonu jsem směřoval právě do Chamonix. Odjížděl jsem odtamtud s pocitem, že jsem tam nechal všechno. Závod byl pro mě tak náročný, že ještě 2 týdny po závodě jsem žil v přesvědčení, že už to běžet znovu nechci, ale to mě samozřejmě přešlo a vrátit se tam chci. O to spíš, že jsem od organizátorů dostal pozvánku, kterou bych příští rok rád využil. I letos se tam podívám, protože mám v plánu běžet variantu TDS (145 km, převýšení 9 200 m).
Jak vypadá tvoje příprava na takové závody? Kolik přibližně naběháš za týden?
Za týden obvykle naběhám něco mezi 120 a 160 km, kromě týdne před závodem, kdy téměř neběhám, a v týdnu po závodu mívám taky tak tři, čtyři dny bez běhu.
Zařazuješ i tréninky rychlosti na rovině a případně krátké závody (silnice, běh do vrchu)?
Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy běhal úseky na rovině. Vím, že to pro rozvoj rychlosti může být důležitá část tréninku, ale mám teď období, kdy se cítím lépe v terénu, a tak si občas vkládám rychlejší úseky tam.
Trénuješ sám, nebo spolupracuješ s trenérem?
Trenéra nemám a ani jsem nikdy neměl. Asi by spolupráce s trenérem mohl být krok vpřed a mohl bych se posunout, ale běhání je pořád můj koníček a mě baví běhat tak, jak se mi chce. Představa, že mám napsané, co mám přesně běžet, mě úplně neláká. S disciplínou a vůlí jsem v běhání nikdy neměl problém a těch zdrojů, kde se může člověk inspirovat, je hodně. Mám nějaký přehled, jak by příprava mohla vypadat, ale stejně běhám spíše pocitově, jak se mi zachce.
Jak dlouho vlastně běháš a jak ses k běhání dostal? Dělal jsi předtím i jiné sporty?
Dříve jsem hrál fotbal, se kterým jsem skončil, když jsem šel na vysokou školu, protože se mi nepodařilo skloubit tréninky v jižních Čechách se školou v Praze. S běháním jsem začínal na vysoké, když jsme si dali s kamarádem za cíl připravit se na horskou výzvu v Jeseníkách. Tam jsem si běhání po kopcích zamiloval. Těch sportů, které jsem dělal nebo některé ještě dělám v kombinaci s během, je celkem dost. V zimě se snažím být co nejvíce na běžkách, když to jen trošku jde. Jsou i zimy, kdy ani jednou za měsíc nevyběhnu, ale jsem každý den na běžkách.
Kde nejraději běháš?
Většinu času pobíhám v ČR a je mi jedno, kde to je. Skoro všude se dají najít pěkná místa pro běh. Rád spojuji běh s poznáváním, a často tedy vybírám místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Vzhledem k tomu, že běhám téměř každý den, běhám tam, kde zrovna jsem. Nejvíc běžeckého času trávím v Krušných horách a v Českém středohoří. Jinak to mám asi jako většina běžců, že každá dovolená je víceméně maskované soustředění.
Máš nějaký běžecký vzor?
Že bych měl někoho jako vzor a chtěl být jako on, to asi nemám, ale běžců, kterými se nechávám inspirovat nebo k nim vzhlížím, je dost. Ze zahraničí například Mathieu Blanchard, z českých běžců se mi svým přístupem k běhu líbí Radek Brunner nebo Tomáš Maceček.
Jaké máš další plány na tuto sezonu?
V nejbližší době mě čeká Nízkotatranská stíhačka na Slovensku a koncem srpna TDS v rámci UTMB.
Jaké další ultra závody by sis chtěl zaběhnout? Běžel jsi již UTMB, které je pro spoustu běžců takovým snem, nepřemýšlíš třeba o nějakých ultra v USA?
Přál jsem si zaběhnout slušně UTMB, což se mi docela podařilo, a jak jsem říkal, rád bych se tam vrátil a zkusil si čas vylepšit. Poslední roky podávám přihlášku na Western States, až to jednou vyjde, rád se tam podívám.
