Běžecké štafetové závody získávají na popularitě a v současné chvíli je jich na výběr hned “několik”. Vltava Run, Hory Bory, nebo od Tater k Dunaji. Příští rok se uskuteční nultý ročník nového štafetového závodu 250 ČESKÝ RÁJ. S jedním z jeho pořadatelů, Mírou Drobníkem jsme si povídali o přípravách, myšlenkách a celém konceptu závodu…
- Charakter: Štafetový závod 8-mi členných týmů
- Člen týmu poběží: 3 úseky po zhruba 10-ti kilometrech
- Celková délka: 250 km
- Termín: 15.-16.5.2020
- Start: Turnov, Maškova zahrada, pátek 16:00-22:00 ve vlnách
- Cíl: Sedmihorky, Kemp, sobota okolo 18:00
- Párty: Sedmihorky, Koupák, sobota po 20:00
- Startovné: 9600 Kč (snížené 8848 Kč)
V polovině května jste se rozhodli uspořádat nultý ročník svého etapového závodu v Českém ráji. Jak vznikla myšlenka této akce a jak si stal jedním ze tří hlavních organizátorů?
Ta prvotní myšlenka není úplně moje, kluci už nějaký čas přetřásali organizační myšlenky na takovou akci, a v létě to dozrálo do konkrétní vize. A v tu chvíli mě Milan s Jirkou oslovili, jestli bych se jako organizátor nechtěl přidat, protože se známe a ledacos jsme spolu už zažili.
Takže si se rozhodl okamžitě?
To ne, to není úplně můj styl. Potřebuju vědět, že pro tu akci budu přínosem, a že se plně ztotožním s vizí jako takovou, abych do toho mohl dát 100%. Šlo především o doladění charakteru závodu a mé úlohy v organizaci. Takže jsme si museli v klidu sednout, ale pak už jsem úplně zahořel. Jak říká jeden náš slogan, „srdce mi bije 250“
Co tě teda vlastně oslovilo?
Já jsem z podstaty týmový hráč, a štafetový závod je přesně o tom. Je to sdílená motivace a sdílená radost. Sám jsem si to zažil společně s klukama, mám to rád, a pořádání takové akce je jako dávat někomu dárek. Druhá podle mne skvělá věc je kompaktnost akce. Nejde o přeběh z místa A do místa B, ale pohyb v poměrně malé lokalitě, což je pro mne obrovské navýšení toho týmového ducha. Je snadné, aby se celé družstvo několikrát potkalo i mimo velké předávky, a lidi z jednoho auta mohou fandit na jakémkoliv úseku běžci z auta druhého.
A tvoje organizační role?
Mám na starosti trasu, její zajištění u obcí a místních obyvatel, značení pro závodníky, a velké množství dobrovolníků, kteří budou na 250km dlouhé trase potřeba.
To zní jako celá organizace, co zbylo na ostatní?
Na první pohled to může vypadat, že trasa je to hlavní, ale při takovéto větší akci je trasa opravdu pouze jedna část. Obrovský kus práce musí odpracovat Milan Dědek, který má na starosti všechny systémy, od webu a FB, přes registraci a vlastní e-shop, kde se startovné kupuje, až po časomíru a vyhodnocení výsledků. Navíc si vzal na starosti partnery, bez kterých se takováto akce dobře uspořádat nedá. Třetím statečným je Jirka Janoušek, který má na starosti všechno v prostoru startu, a druhý den zajištění cílového prostoru včetně pití, jídla a after-párty. Vzhledem k tomu, že očekáváme 800 závodníků a 100 organizátorů, tak to také není lehký úkol!
V jaké fázi příprav se nacházíte?
Milan má to nejhorší snad za sebou, protože byla spuštěna registrace, týmy se začaly okamžitě hlásit a kupovat startovné, ubytování, trika a podobně, takže tady to zafungovalo výborně a těší nás velký zájem. Trasa je vyladěná a po několika kolech schválená CHKO Český ráj. To byl trochu oříšek a museli jsme samozřejmě dělat kompromisy, ale na ochraně přírody nám záleží stejně jako na atraktivitě trasy. A pro prostor startu i cíle máme zajištěné perfektní prostory a zázemí, je domluvena výborná kapela, máme podporu od několika lokálních pivovarů, takže se snad mají všichni na co těšit!
Můžeš stručně popsat princip závodu?
Jedná se prakticky o okružní trasu dlouhou 250km, rozdělenou do 24 úseků, po které se 8 členů jednoho družstva pohybuje dvěma auty. Jedno auto vždy běží a jede, a druhé auto odpočívá. Tím, že je trasa vedena v blízkém okolí prostoru cíle, je reálné si z jakékoliv velké předávky jet do své postele alespoň na chvíli pořádně odpočinou. A dobu odpočinku určuje rychlost mých 4 kamarádů v druhém autě. Fandit se dá kdekoliv na trase, ale hlavní místo s tou pravou atmosférou je prostor cíle, kde je předávka do posledního úseku i finální cíl.
Ještě nám řekni něco k té trase, jaký terén převládá?
Jednoznačně se snažíme minimalizovat silnice a asfalt obecně. Na druhou stranu se asfaltu na 250km nevyhneme. Asfaltové úseky vznikají jednak tím, že trasa musí vést na předávky, dostupné autem pro zbytek týmu, a jednak vznikají díky kompromisům ve vedení trasy danými například jednáním s CHKO.
Takže to bude 50:50?
To určitě ne, asfaltu bude na celé trase do 30%, z toho silnice s provozem do 15%. Ale na každém úseku je ten poměr jiný.
A jak se běžec dozví, co ho na trase čeká?
Popis jednotlivých úseků je věc, na které nám záleží a které chceme věnovat pozornost. Takže už nyní je na webu většina úseků předběžně popsaná s poměrem jednotlivých povrchů na každém úseku, a před vlastní akcí bude ke stažení velmi podrobný popis pro každý úsek s fotodokumentací. Hlavní myšlenkou závodu je, aby si to každý užil, a k tomu určitě patří volba správné obuvi a možná v rámci družstva i správného úseku pro každého běžce.
Je ještě něco, na co bys chtěl v rámci trasy upozornit?
Krásná místa, která stojí za návštěvu i jindy než při závodě. Milovníci kultury poběží přímo pod hrady Valečov, Kost nebo Frýdštejn, milovníci přírody si užijí Hamštejnský hřeben, Věžák nebo Drábovnu, a sportovci si dají do těla na třech hlavních vrcholech, Tábor, Kozákov a Kopanina. O zajímavost trasy se nebojím, věřím že si každý najde to své a užije si to.
Věřím, že trasa bude krásná, jak je ale náročná? Pro koho je závod vhodný?
Každý běžec má před sebou 3 úseky, o průměrné délce 10km. Co se týká profilu, trasa je obtížná tak, jak vypadá náš kraj. Je to nahoru a dolů, těch vyloženě rovinatých úseků je poměrně málo. Takže, kdo chce trénovat na náš závod, tak doporučuji zkoušet trochu kopečky. Na druhou stranu děláme závod pro amatéry. Důležitá by měla být nálada v cíli a ne čas družstva. Jako každý organizátor máme ale daná omezení, a proto jsou nastaveny v druhé polovině závodu časové limity, které je potřeba dodržet. Abychom celou akci maximálně přizpůsobili širokému výkonnostnímu spektru, budeme podle předpokládané výkonosti nasazovat jednotlivá družstva na start.
Zkus to prosím vysvětlit ….
Máme v rámci administrace družstva na webu systém odhadu rychlosti každého běžce, a po přiřazení k úsekům vyjde předpokládaný čas družstva. A protože je realitou, že nejpomalejší družstva budou na trati víc jak dvojnásobek času vítěze, musíme s tím pracovat tak, aby ti nejpomalejší stihli limity a ti nejrychlejší nebyli v cíli dřív než organizátoři …. A to zajistíme časem, kdy bude družstvo v pátek startovat.
A jak přísné jsou ty časové limity?
Pro družstva, která vyběhnou mezi prvními to vychází na 7:30 na km, což je opravdu rekreační čas.
Co značení trasy, jak se bude orientovat člověk, který Český ráj nezná?
Jednak je to značení fábory a reflexními prvky pro noc, které musí být udělané perfektně. Ale na druhou stranu se nedá spolehnout pouze na toto značení. Fábory nebo cedulky se dají snadno demontovat a 250km prostě neuhlídáme, a nechceme používat spreje a podobné trvalé značení. Proto díky dnešním možnostem spoléháme i na elektronické trasování, kdy všechny úseky jsou připraveny v gpx, a měla by to být podpora toho standardního označení pro případ nějakého problému. Když například nějaký škůdce zničí značení, a nepamatuju si popis, tak kouknu na hodinky nebo mobil a vím kam běžet.
Je ještě něco specifického, co bys chtěl o organizaci závodu prozradit?
Hrozně se mi líbí domluvený systém trackování, kdy jako štafetový kolík je gps vysílač. To znamená, že všichni z družstva vědí, kde se jejich aktuální běžec nachází a jak se chystat na svoji část. Zároveň máme s přesností na minutu absolutně online pořadí, a ještě k tomu je to věc bezpečnosti účastníků. Vidím v tom moderní přístup, který pro každého nabízí nějaké benefity.
Druhé specifikum vidím v tom, že vedle startovného můžu zrovna zarezervovat ubytování typu stan, chatička, nebo penzion na celý víkend. To mi dává možnosti pojmout závod jako totální profesionál včetně maximálního prostoru na regeneraci mezi úseky, nebo jako rodina co přijela na víkend, nebo jako parta co si to přijela užít. To je málo kde.
Říkal jsi, že už se družstva hlásí, je nějaký typický rys vašeho běžce?
Jsem překvapen, kolik se hlásí ženských družstev. Snad to znamená, že nás běžecká komunita pochopila, jde nám víc o zážitky než o čistou výkonnost. Podtrhují to i poznámky u registrací, kde nám mají účastníci napsat, na co se těší. A nejčastěji se objevuje tým, příroda a afterparty. Podle mne je to asi spíš typický hobík než reprezentant, ale to může souviset s tím, že máme před sebou nultý ročník. Na nultý ročník se hlásí pouze nadšenci 😊
Je ještě něco charakteristického, na co bys chtěl nalákat ty, co se ještě nepřihlásili?
Já tam pořád vidím ty spokojený lidi v cíli, jak si vyprávěj, co hezkýho na trase viděli nebo zažili. A pro to děláme maximum. Hlavní cíl je spokojenost běžců. A protože každý, kdo se do našeho dobrodružství pustí, už ledacos absolvoval, tak naše snažení bude porovnáváno s jinými akcemi. A to je v dnešní době přísné měřítko! Podle mne je receptem na spokojenost v cíli týmový závod bez organizačních chyb, s kvalitním zázemím, a přátelskou atmosférou.
Všemu rozumím, ale přátelská atmosféra je trochu klišé, co tím myslíš?
Jsem si toho vědom. Jednak je důležitá komunikace organizátorů směrem k závodníkům. Další velkou část přátelské atmosféry si musí tým udělat sám tím správným povzbuzováním ostatních. A na čem si chceme dát hodně záležet, je prostor cíle což je pro ta rychlejší družstva prostor na celé sobotní odpoledne. Posledním důležitým dílkem do té skládanky je pro nás, a podle reakcí evidentně i pro účastníky, prostor vyhlášení a after-párty. Rádi bychom, aby to bylo skutečné setkání běžecké komunity, kde lidi mají čas si spolu popovídat. Chceme udělat dvěstěpadesátku takovou, aby se na ní chtěli lidi potkat.
To zní dobře, ještě něco závěrem?
Těšíme se na všechny, přijeďte si to k nám užít. Neděláme těžký závod, kterého je třeba se bát, ale závod, na který je správné se těšit!!
